Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Předmětem plánování a organizace vyšetřování může být jak vyšetřování, konané jedním vyšetřovatelem, tak i vyšetřování konané skupinou pracovníků, tzv. týmové vyšetřování.
Za účelem organizace práce týmu jako celku vedoucí vyšetřovacího týmu zejména:
plánuje a eviduje hlavní směr a zaměření vyšetřování a stanoví, které úkony, v jaké lhůtě a kterým členem týmu mají být provedeny
kontroluje splnění plánovaných vyšetřovacích úkonů a opatření
zajišťuje vzájemnou informovanost členů týmu o celkovém postupu vyšetřování
Vyšetřovací verze a plánování vyšetřování jsou dvě nejdůležitější metody kriminalistické praktické činnosti, používané v souhrnu při vyšetřování trestných činů. Jedná se však o dvě samostatné metody. Myšlení formou verzí spočívá ve vytváření myšlenkového modelu minulých událostí za účelem zjištění pravdy o nich. Plánování je myšlenková činnost, jejímž předmětem je budoucí činnost vyšetřovatele.
§ 5. Druhy, formy a technika plánování vyšetřování
DRUHY PLÁNOVÁNÍ
Podle druhu činnosti, které se týká, bezprostředně sledovaného taktického a organizačního cíle lze proces plánování vyšetřování roztřídit na několik druhů:
Plánování a organizace vyšetřování jednotlivých případů trestných činů
Vyšetřování jen velmi jednoduchých případů lze plánovat jako celek najednou. Plánování vyšetřování složitých trestných činů se provádí podle etap: plánování počáteční, střední a závěrečné etapy vyšetřování.
Plánování každé etapy začíná určením cíle vyšetřování. Pokračuje se pak detailizací cílů a následků, vyvozených z vytyčených verzí až na úroveň jednotlivých otázek (např. kdy, kde byl trestný čin spáchán). Určují se vyšetřovací úkony a opatření, jejichž konáním lze tyto otázky řešit, jakož i posloupnost jejich provedení. Stanoví se subjekty a účastníci úkonů a po jejich realizaci se hodnotí jejich výsledky.
Plánování a organizace jednotlivých vyšetřovacích úkonů
Při plánování jednotlivých úkonů se rozlišuje:
Příprava jednotlivých vyšetřovacích úkonů, spočívající:
v určení cíle plánovaného úkonu
ve shromažďování a hodnocení informací, které mohou mít vliv na správný průběh úkonu nebo na volbu nejvíce efektivních taktických zásad jeho provádění (např. informace o osobních vlastnostech obviněného při přípravě jeho výslechu)
v určení účastníků úkonu, jejich úkolů a forem účasti na úkonu
v určení místa, doby a trvání úkonu. Správné řešení těchto otázek zajišťuje náležitý průběh úkonů a zabraňuje vzniku situací, které by mohly mařit jejich výsledky (např. domluva obviněného se svědky)
Doba provádění úkonů se určí s ohledem na taktické zásady posloupnosti úkonů, především podle jejich neodkladnosti. Proto vyšetřovatel musí přednostně plánovat provedení úkonů, které zabrání pachateli pokračovat v trestné činnosti. Byly-li tyto úkony provedeny nebo pominou-li uvedené důvody, musí vyšetřovatel přednostně plánovat úkony, jejichž splnění vyžaduje delší časové období.