3. Aplikované trestní právo
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Povinnosti obviněného jsou zejména:
dostavit se k výslechu,
strpět osobní domovní prohlídku, prohlídku jiných prostor a pozemku,
povinnost strpět úkony potřebné ke zjištění jeho totožnosti (§ 93 odst. 2 TŘ – nemusí poskytnout vzor písma; vlasů)
povinnost strpět vazbu (§ 68 odst. 1 TŘ)
povinnost strpět zatčení (§ 69 TŘ)
povinnost strpět zadržení (§ 75 TŘ)
povinnost dostavit se na předvolání OČTŘ k výslechu nebo jinému úkonu trestního řízení a strpět předvedení (§ 90 odst. 1 TŘ)
povinnost strpět vyšetření duševního stavu (§ 116 a § 117 TŘ)
§ 215 odst. 2: Státní zástupce, obžalovaný a jeho obhájce mohou žádat, aby jim bylo umožněno provést důkaz, zejména výslech svědka nebo znalce – řídí v ten moment dokazování
Zásada zákazu reformationis in peius (změny k horšímu)
platí při rozhodování o opravných prostředcích (s výjimkou dalšího řízení po odporu proti trestnímu příkazu)
znamená, že orgány rozhodující o stížnosti či odvolání nemohou změnit rozhodnutí v neprospěch osoby, proti níž je trestní řízení vedeno, a která stížnost či odvolání podala (ledaže stížnost či odvolání podal i státní zástupce)
zakotvení této zásady zabezpečuje svobodu práva podat stížnost bez obav ze zhoršení procesní situace stěžovatele
Zásada beneficium cohaesionis (dobrodiní záležející v souvislosti)
v případě, že odvolání či stížnost podal pouze jeden z obviněných, změní se rozhodnutí i ve prospěch spoluobviněného, který opravný prostředek nepodal, jestliže mu prospívá týž důvod, který svědčí obviněnému, který opravný prostředek podal
jde o průlom do nezměnitelnosti rozhodnutí v případě, že to v mezidobí nabylo právní moci, a umožňuje se tak orgánu rozhodujícímu o opravném prostředku přezkoumávat věc i mimo rámec vymezený opravným prostředkem
Trestný čin. Bipartice trestných činů. Skutková podstata trestného činu. Třídění skutkových podstat trestných činů podle závažnosti.
§ 13 odst. 1 „Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“
Znaky trestného činu
Protiprávnost
rozpor s právní normou v rámci právního řádu
v některých skutkových podstatách je protiprávnost explicitně vyjádřena formulacemi „bez povolení“, „neoprávněně“ „v rozporu s právními předpisy“, v jiných plyne z povahy věci (loupež, braní rukojmí atp.)
Znaky uvedené v zákoně
formální znaky TČ uvedené ve skutkové podstatě TČ, které souvisí s mírou škodlivosti
Korektivy
Zásada subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2)
hmotněprávní korektiv
trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lez uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu
v rámci občanského práva např. náhrada škody
společenská škodlivost není vymezena zákonem
je dána § 39 odst. 2 – kritéria pro stanovení druhu a výměry trestu: „Povaha a závažnost trestného činu jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem.“