3. Aplikované trestní právo

Zákonodárce nemůže postihnout vše, co může sloužit jako důkaz, proto je výčet demonstrativní.

Policejní orgán může provádět dokazování jen do situace, dokud nebyla podána obžaloba – poté je to v gesci soudu – dominus litis.

1. Zásada spolupráce OČTŘ se zájmovými sdruženími občanů

„Všechny orgány činné v trestním řízení spolupracují se zájmovými sdruženími občanů a využívají jejich výchovného působení.“

• zde se takovými sdruženími myslí odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a ostatní občanská sdružení, církve, náboženské společnosti a PO sledující v předmětu své činnosti charitativní účely s výjimkou politických stran a hnutí

• mohou poskytovat záruky za chování obviněného, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, převýchovu odsouzeného, dovršení převýchovy odsouzeného (v případě jeho podmínečného propuštění) nebo vazbu – taková záruka má velmi významný vliv na podobu trestu

• na tuto zásadu klade důraz zejména ZSVM (Zákon č. 218/2003 Sb.)

1. Zásada obžalovací (princip akuzační)

„Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě

• obžaloby,

• návrhu na potrestání nebo

• návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu (dále jen „dohoda o vině a trestu“),

které podává státní zástupce. Veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní zástupce.“

• veřejná žaloba musí obsahovat skutek, identifikaci osoby, skutkové a právní hodnocení trestné činnosti, které se měla osoba dopustit a návrh trestu, zásada vyjadřuje princip bez žalobce není soudce

Podle zásady jsou odděleny nejvýznamnější procesní funkce žalobce, obhajoby a soudce. Je opakem inkviziční zásady.

V trestním řádu je vyjádřena takto:

1. Řízení před soudem je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu podaných SZ, který obžalobu před soudem zastupuje

2. Státní zástupce je oprávněn vzít podanou žalobu zpět (do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě), zpětvzetím se věc vrací do přípravného řízení

3. Soud rozhoduje o všech otázkách souvisejících s dalším řízením, ale rozhodnout může pouze o skutku uvedeném v žalobním návrhu (§ 220 odst. 1 TŘ)

4. Přítomnost státního zástupce je v řízení před soudem povinná

5. Zásada obžalovací ovlivňuje charakter soudního řízení, zejména provádění dokazování, v přípravném řízení se v zásadě neuplatňuje, neboť to není kontradiktorní

9. – 12. zásady, které platí v řízení před soudem:

1. Zásada přímosti

„V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Rozhoduje-li v přípravném řízení soud v prvním stupni, rozhodnutí činí soudce.“