3. Aplikované trestní právo

1. Zásada veřejnosti

„Trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených v tomto nebo zvláštním zákoně.“

• v případech, kdy by veřejné projednání mohlo ohrozit utajované informace, které jsou chráněny zvláštním zákonem, nebo jestliže by mohl být porušen nerušený průběh jednání či jeho mravnost (§ 200)

• rozsudek je nutno vyhlásit veřejně vždy

• výjimkou ze zásady veřejnosti je trestní příkaz a dohoda o vině a trestu

• i v neveřejném hlavním líčení musí mít obžalovaný možnost důvěrníků

• souvisí s tím i možnost pořizování obrazových a zvukových záznamů a přenosů

1. Zásada ústnosti

„Jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají.“

• soud rozhoduje na základě ústního přednesu stran a ústně provedených důkazů (v případě svědků, znalců a obviněného)

• quod non est in foro, non est in mundo, „co není před soudem, není na světě“

• jejím opakem je zásada písemnosti, při které se rozhoduje na základě důkazů uvedených ve spisech

Výjimky:

• přečtení protokolu o výslechu svědka, spoluobviněného, znalce (§ 211 odst. 5, 6)

• přečtení protokolu o dřívější výpovědi obžalovaného či podezřelého (§ 207 odst. 2)

• přečtení protokolu o výslechu osoby mladší 15 let

• institut nesporných skutečností

• trestní příkaz, dohoda o vině a trestu

1. Zásada bezprostřednosti

„Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném, vazebním a neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny.“

• ze zásady bezprostřednosti vyplývají dvě procesní pravidla, a to požadavky na:

  1. nezměnitelnost složení soudu (institut náhradního soudce § 197, § 219 odst. 3 TŘ: Změnilo-li se složení senátu nebo uplynula-li od odročení hlavního líčení delší doba, přečte se souhlasem státního zástupce a obviněného předseda senátu podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazů; není-li souhlas dán, musí být hlavní líčení provedeno znovu.)

  2. nepřerušitelnost soudního jednání – výjimkou je institut odročení, jen z nevyhnutelných důvodů (§ 219 odst. 1)

• stanoví 2 požadavky, a to, aby důkazy byly provedeny bezprostředně před soudem, který ve věci rozhoduje (soud je povinen rozhodovat jen na základě důkazů před ním provedených) a za druhé povinnost získávat dokazované skutečnosti ze zdroje (nositele důkazu) nejbližšího dokazované skutečnosti

• výjimkou je vydání trestní příkazu samosoudcem (ten lze vydat i bez konání hlavního líčení) a dohoda o vině a trestu, nesporné skutečnosti