3. Aplikované trestní právo

Příprava pokud nedojde ani k pokusu, hovoříme o přípravě (ta je trestná pouze u ZZZ) Pokus pokud páchání činu nedojde do konce, hovoříme o pokusu (trestný v jakémkoli případě) Dokonaný TČ

Dělení podle druhu následku

Ohrožovací k dokonání TČ (naplnění skutkové podstaty) stačí pouze ohrožení (např. obecné ohrožení, ohrožení pod vlivem návykové látky) Poruchové je důležité, aby byla způsobena porucha – následek

Dělení podle účinku

TČ materiální či výdělečné vyžaduje se u nich účinek (např. krádež) TČ formální není třeba účinku (např. neposkytnutí pomoci)

Dělení podle okruhu subjektů, které se mohou TČ dopustit

Obecný může se jich dopustit kdokoli (užití slova „kdo“) Speciální na subjekt je kladen požadavek speciálního postavení (např. úřední osoba) Konkrétní konkrétní osoba (např. vražda novorozence matkou, neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku)

Dělení podle časového hlediska

Pokračování v TČ

„Jde o takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu, skutkovou podstatu stejného TČ, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.“

stejná skutková podstata – SPTČ je možné naplnit jedním jediným útokem, anebo více dílčími útoky, u nichž teprve jejich souhrn SPTČ naplní (např. sčítání škod)

podobný způsob provedení

objektivní souvislost – tj. souvislost časová (je třeba přihlížet k tomu, jak dlouho pachateli zabere příprava každého dílčího útoku), v předmětu útoku (nemusí jít ale např. o majetek téže osoby)

subjektivní souvislost – jednotný záměr

např. vykrádání aut na parkovišti – pachatel to dělá soustavně, podobný předmět útoky, konzistentní časový horizont

TČ hromadné

podmínkou trestnosti je více útoků, které teprve v souhrnu zakládají odpovědnost za TČ (např. TČ nedovoleného ozbrojování § 279 odst. 3, písm. b) TZ)

stejně jako pokračování musí být společný záměr a mnohost útoků (ta je zde vyznačená jako znak skutkové podstaty)

TČ trvající pachatel vyvolá protiprávní stav a pak jej udržuje (např. TČ omezování či zbavení osobní svobody), anebo udržuje protiprávní stav, aniž by zákon vyžadoval, aby jej též vyvolal

Bipartice trestných činů

• monopartice – podoba jednoho soudně trestného deliktu, do 31. 12. 2009

• bipartice – trestný čin a přečin 1970–1990, zločin a přečin od 1. 1. 2010 –TZ § 14

• tripartice – zločin, přečin, přestupek podle rakouského TZ z r. 1852

V ČR trestní právo uplatňuje bipartici TČ – přečiny a zločiny (§ 14 TZ).

Skutková podstata trestného činu

Skutek

• jakékoliv jednání pachatele, přičemž se jedná o jeho projev vůle ve vnějším světě

• toto jednání je příčinou následku relevantního z hlediska TP, které je kryto zaviněním

• právní kvalifikace daného jednání je trestný čin

• od skutkové podstaty TČ se odlišuje konkrétní skutkový děj (skutek), který má znaky skutkové podstaty

• skutková podstata TČ je odrazem skutku

• abstrakcí a generalizací jednotlivých skutků vznikl pojem skutkové podstaty TČ, která by měla odrážet všechny podstatné znaky tohoto skutku