3. Aplikované trestní právo
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
§ 164 odst. 1: Policejní orgán postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji v potřebném rozsahu vyhledány důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu …
úzce s ní souvisí zásada vyšetřovací (musíme vyšetřit to, co jsme vyhledali) a zásada oficiality (z moci úřední se ta zásada vyhledávací zajišťuje)
důkazní břemeno není v trestním právu výslovně uloženo
důkazní břemeno v trestním řízení: Formálně by měl státní zástupce prokázat vinu obžalovaného. Pokud to nedokáže, nesplní svou povinnost, ale nelze to chápat jako formální „důkazní břemeno“ v právním smyslu.
rozdíl oproti civilnímu řízení: V civilním procesu důkazní břemeno leží na žalující straně.
formulace „státní zástupce musí dokazovat vinu obžalovaného“ je přesnější než „dokázat vinu“, protože „dokázat“ by naznačovalo, že nese důkazní břemeno, což v trestním právu není přesné
Výjimky ze zásady vyhledávací: dohoda o vině a trestu, prohlášení viny – obviněný prohlásí vinu a souhlas právní kvalifikací skutku, dokazování pak probíhá ve zbylém rozsahu – a nesporné skutečnosti dle § 206d: „Po zjištění stanoviska obviněného k obžalobě, nedošlo-li k sjednání dohody o vině a trestu ani k prohlášení viny obviněným, může soud rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce a obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.“
Zásada volného hodnocení důkazů
„Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.“
Hodnocení důkazů je dovršením procesu dokazování a je nutno popsat v odůvodnění rozhodnutí – postup při hodnocení musí být přezkoumatelný.
Výjimkou z povinnosti odůvodnit soudní rozhodnutí je trestní příkaz (§ 314e a násl.) a zjednodušený rozsudek (§ 129 odst. 2), resp. zjednodušené usnesení (§ 136 odst. 3).
Důkazy je třeba hodnotit ze tří hledisek:
zákonnosti,
závažnosti,
pravdivosti a věrohodnosti (vnitřní subjektivní přesvědčení OČTŘ).
Smyslem je hodnocení důkazů induktivní metodou (od speciálního k obecnému) a vytvoření systému důkazů. U soudu je naopak deduktivní metoda od obecného k jednotlivostí.
Neakceptování důkazu dle tří argumentů: důkaz nemá relevantní souvislost s předmětem řízení, důkaz není schopen ověření ani vyvrácení tvrzené skutečnosti anebo je nadbytečný, neboť tvrzení bylo již bez důvodných pochybností ověřeno nebo vyvráceno jinými důkazy.
Trestní řád demonstrativně vypočítává druhy důkazů v § 89 odst. 2: Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu.