M04 Technologie provádění betonových a železobetonových konstrukcí

3 

0,168 m

3 

0,166 m

3 

Vzduch 

0,000 m

3 

0,010 m

3 

0,020 m

3 

0,030 m

3 

0,040 m

3 

0,050 m

3 

Celkem 

1,000 m

3 

1,000 m

3 

1,000 m

3 

1,000 m

3 

1,000 m

3 

1,000 m

3 

Hutnost čerstvého 
betonu 

0,825 

0,817 

0,809 

0,800 

0,792 

0,783 

Množství hydratova-
né vody 

0,084 m

3 

0,083 m

3 

0,082 m

3 

0,082 m

3 

0,080 m

3 

0,079 m

3 

Hutnost ztvrdlého  
betonu 

0,909 

0,900 

0,891 

0,882 

0,872 

0,862 

Pevnost betonu v 
tlaku 

25 MPa 

(100 %) 

23 MPa 

(92 %) 

22 MPa 

(88 %) 

20 MPa 

(80 %) 

17 MPa 

(68 %) 

Používané technologie zhutňování na stavbě jsou: 

•  propichování, 

•  dusání, 

•  vibrování (nejčastější), 

Betonové a železobetonové konstrukce 

- 36 - (46) 

•  vakuování. 

Volba technologie závisí nejen na tvaru konstrukce a hustotě jejího vyztužení, 
ale i na parametrech použitého zhutňovacího zařízení. Těmto parametrům musí 
odpovídat vhodná konzistence čerstvého betonu.

Propichováním zhutňujeme velmi měkké a tekuté ČB (S3 a S4). Popichováním 
uvolňujeme  cestu  větším  zrnům  do  volného  prostoru  a  mezi  hustou  výztuž. 
Propichování  musí  být  rovnoměrné  v celé  konstrukci.  ČB se  propichuje  ručně 
ocelovými tyčemi. 

Dusání  používáme  u  tužších  konzistencí  (S1).  Technologie  je  pracná  a  málo 
účinná. Tloušťka zhutňované vrstvy by neměla být větší než 150 mm. Dusáme 
ručními nebo mechanickými pěchy. 

Vibrování  je  velmi  účinná  a  rozšířená  technologie.  Použitím  vibrátorů  se 
rozkmitají  zrna  kameniva,  dočasně  se  poruší  vnitřní  tření  mezi  zrny  a  ČB  se 
ztekucuje.  Působením  gravitace  se  pak  zrna  kameniva  uspořádají 
v nejvhodnější  poloze.  Ze  směsi  se  uvolňuje  vzduch  a  zrna  vyplňují  dutiny. 
Výstup  vzduchových  bublinek  a  částečně  i  cementové  kaše  na  povrch 
zhutňované  směsi  je  ukazatelem  účinnosti  vibračního  zhutňování.  Pohyb 
rozkmitané směsi se velmi těžko matematicky modeluje. Proto se při návrhu a 
hodnocení  vibrace  vychází  ze  zjednodušeného  předpokladu,  podle  kterého  se 
vibrace  šíří  od  zdroje  jako  harmonický  pohyb.  Účinnost  vibrace  v  ČB  určité 
konzistence  závisí  na  amplitudě  a  frekvenci  vibrátoru  jako  zdroje  kmitání. 
Mezi  amplitudou  a  frekvencí  vibrátoru  je  vzájemný  vztah.  Existuje  určitá 
minimální velikost amplitudy, kterou lze ČB rozkmitat. Amplituda však nesmí 
být příliš velká, protože by mohla ČB rozmísit. Proto existuje také omezení pro 
maximální  velikost  amplitudy. Frekvence  vibrace  se  má  pohybovat  v rozmezí 
od 25 do 300 s