M04 Technologie provádění betonových a železobetonových konstrukcí

-1. Při nižší frekvenci 25 s-1 se dávají do pohybu hrubá zrna, při 

frekvenci 50 s

-1 střední zrna a při vysokých frekvencích 200 až 300 s-1 se uvádí 

do  pohybu  malta  a  cement.  Zhutňování  při  nízké  frekvenci  vyžaduje  mnoho 
energie, protože se dávají do pohybu velká zrna. Vibrátor s vysokou frekvencí 
rozkmitává  jenom  maltu,  nejmenší  část  hmoty.  Proto  je  energeticky 
hospodárnější.  Tekutá  malta  působí  mezi  zrny  kameniva  jako  mazivo  a 
umožňuje lepší vzájemný posun jednotlivých zrn kameniva po sobě. Při vysoké 
frekvenci  dochází  k  dokonalému  zhutnění  malty.  Nejvíce  používané  vibrátory 
pracují s frekvencí 50 s

-1. Ke zhutňování přispívá také tlak ČB. Vlivem vlastní 

hmotnosti  hutněného betonu  je hutnost v hloubce  větší než  na povrchu. Pokud 
je  ČB  příliš  tekutý  nebo  je  v něm  přebytek  malty,  mají  větší  zrna  kameniva 
(vlivem  větší  hmotnosti)  sklon  klesat  níže  a  může  tak  vzniknout  vrstvený 
beton. V případě, že je nedostatek malty, může nastat opačný jev. Malta klesne 
na dno bednění a v horní části se vytvoří dutiny. 

Zhutňování ponornými vibrátory 

Ponorné  vibrátory  mají  na ohebném  hřídeli  vibrační  hlavici  (tubu)  ve  které se 
pohybuje  excentr.  Rotací  excentricky  uložené  hmoty  v hlavici  vibrátoru 
vznikají  kmity,  které  se  přenášejí  do  betonu  a  vyvolají  v okolí  vibrátoru 
rozkmitání  kamenných  zrn  obalených  maltou.  Každý  ponorný  vibrátor  má 
určitý  akční  rádius.  Je  to  vzdálenost,  za  kterou  vibrátor  už  nestačí  vyvolat 
kapalný  stav  potřebný  pro  zhutnění  ČB.  Akční  rádius  ponorného  vibrátoru  se