Geodezie (1) - Úvod, Měření délek, Měření úhlů, Měření výšek

zemské atmosféry klesá s přibývající výškou od hladiny moře (změnou výšky o přibližně     
11 m klesne barometrický tlak o 1 mm rtuťového sloupce, tedy o 1 torr, jak byla dříve 
označována jednotka atmosférického tlaku). Nyní je základní jednotkou pro měření tlaku 
pascal (Pa). Platí: 1 torr = 133.3- Pa. Přístroje k měření tlaku vzduchu se nazývají barometry. 
         Dělíme je na: 

a) rtuťové (historicky starší – pro práce v terénu nevhodné), 
b)  kovové – aneroidy (takřka výhradně používané v geodezii). 

 
         Hlavní součástí aneroidu je téměř vzduchoprázdná válcová krabička ze silného plechu, 
neprodyšně uzavřená zvlněnou membránou. Při změně tlaku vzduchu se tato membrána 
prohýbá dovnitř nebo vně krabičky. Pohyb se mechanicky převádí na ručičku se stupnicí v 
jednotkách tlaku. Nejvíce používaný bývá Pauliniho aneroid (konstrukce švédského inženýra 
Pauliniho) často s výškoměrnou stupnicí (tzv. altimetr). 
         Měření výškových rozdílů  můžeme provádět pomocí jednoho, nebo dvou aneroidů 
současně. Při použití dvou přístrojů zlepšíme přesnost určených výškových rozdílů. Nejprve 
na výchozím bodě seřídíme oba aneroidy a jeden necháme na tomto bodě jako staniční. Druhý 
tzv. polní přenášíme postupně na další body, jejichž výšky je třeba určit. U obou aneroidů 
vždy ve stejném okamžiku odečítáme hodnotu tlaku vzduchu a teplotu vzduchu, která 
naměřené údaje ovlivňuje. Pro synchronizaci času odečítání lze použít krátkovlnných 
vysílaček nebo mobilních telefonů. Měření končí opět porovnáním obou aneroidů na 
výchozím bodě. 
         Výpočtem barometrické rovnice nebo prostřednictvím speciálních tabulek se určí 
převýšení mezi určovanými body. Přesnost takto určených výšek je i tak nízká, asi 1 m, což 
postačuje pouze pro informativní zjištění výškových rozdílů v hornatých terénech. 

34

4.2     Trigonometrické měření výšek 
           Spočívá v řešení pravoúhlého trojúhelníka, ve kterém měříme úhel a délku. Hledanou 
hodnotou je velikost svislé odvěsny – převýšení (viz obr. 4.1). 

Obr. 4.1 

           Převýšení tedy získáme jako zprostředkovanou veličinu z následujících vzorců: 
 

h  =  D . tg 

α 

v případě, že měříme vodorovnou vzdálenost D a výškový úhel 

α,