Geodezie (1) - Úvod, Měření délek, Měření úhlů, Měření výšek

   Nejjednodušeji lze měřit zenitový úhel tak, že v první poloze dalekohledu zacílíme 

na určený bod. Použijeme střední vodorovnou rysku záměrného kříže (zpravidla 
jednoduchou vodorovnou rysku), a jelikož není podmínkou přesné směrové nacílení, 
provedeme cílení mimo střed záměrného kříže. Přesné cílení provádíme pomocí jemné 

30

vertikální ustanovky. V okamžiku zacílení urovnáme indexovou libelu a čteme hodnotu 
zenitového úhlu. (U teodolitů s kompenzátorem urovnání indexové libely odpadá.) Takto 
získaný zenitový úhel je ovšem zatížen všemi přístrojovými i měřickými chybami. Proto 
je třeba zjistit alespoň hodnotu tzv. indexové chyby. Je to přístrojová chyba vzniklá 
nedokonalou funkcí indexové libely nebo kompenzátoru. Zjistíme ji tak, že se zvolí 
výškově  přesně identický bod a změří se zenitový úhel v obou polohách dalekohledu. 
V případě, že přístroj nemá indexovou chybu, platí vztah zI + zII = 400

g. Indexová chyba 

se vypočte ze vzorce: 

i  = 

(

)

2

z

z

400

II

I +

−

g

. 

           O indexovou chybu potom musíme opravit zenitový úhel naměřený pouze v I. poloze 
dalekohledu (pozor může nabývat kladných nebo záporných hodnot). Při zjišťování indexové 
chyby se doporučuje použít měření na dva výškově dobře identické body (výsledná indexová 
chyba bude aritmetickým průměrem z obou měření, znaménko musí být stejné a hodnoty 
podobné). Tak se lze vyhnout zavedení chybně určené indexové chyby do výpočtů. U 
technických teodolitů by velikost indexové chyby neměla překročit 0,05g. V případě, že 
chceme určovat zenitové úhly s vyšší přesností a vyloučit z měření měřické a přístrojové 
chyby, použijeme měření zenitových úhlů ve  2 skupinách. Nejčastěji měříme zenitové úhly 
v jedné skupině. Měření započneme opět v první poloze dalekohledu a postupujeme stejným 
způsobem, jak bylo popsáno výše. Po přečtení první hodnoty zenitového úhlu v první poloze 
ihned proložíme dalekohled do druhé polohy, zacílíme a při současném urovnání indexové 
libely čteme hodnotu zenitového úhlu. Na rozdíl od měření vodorovných úhlů tedy neměříme 
všechny zenitové úhly z jednoho stanoviska v první poloze dalekohledu a potom všechny 
v poloze druhé. Zde je třeba u každého bodu co nejrychleji měřit, aby prodleva mezi měřením 
v první a druhé poloze dalekohledu byla co nejmenší. Výsledný zenitový úhel