Geodezie (1) - Úvod, Měření délek, Měření úhlů, Měření výšek
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
i
z
z
I +
=
.
Hodnotu indexové chyby (i) získáme z výše uvedeného vzorce. V případě, že chceme
dále zpřesňovat hodnotu zenitového úhlu, opakujeme měření v jedné skupině. Opět platí, že
přesnost naměřených zenitových úhlů roste z odmocninou z počtu skupin. Je třeba též
posoudit, jestli kvalita použitého teodolitu odpovídá požadované přesnosti. Na přístrojích
technického typu (Zeiss Theo 020A) nelze dosahovat výsledků, které mají vteřinovou
přesnost.
3.6 Princip měření magnetických azimutů
Při měření vodorovných úhlů magnetickými přístroji využíváme známého jevu, že
vlivem magnetického pole Země se staví magnetka vždy do směru magnetického meridiánu.
To dříve umožňovalo orientaci měřických prací v lesnatém a nepřehledném terénu. Nyní se
magnetické přístroje již téměř nepoužívají, především pro jejich nízkou přesnost v důsledku
nahodile se vyskytujících magnetických poruch, ale i vlivem místních podmínek např.
ocelových předmětů či blízkosti elektromagnetického pole.
Magnetický azimut AM
je orientovaný úhel, měřený v bodě S od severní větve
magnetického meridiánu SM ve směru pohybu hodinových ručiček ke straně SP, jejíž azimut
určujeme.
Astronomický azimut AA
je orientovaný úhel, měřený v bodě S od severní větve
astronomického meridiánu SA ve směru pohybu hodinových ručiček ke straně SP, jejíž azimut
určujeme.
Magnetický meridián SM pozorovacího místa je průsečnice svislé roviny proložené osou
ustálené deklinační magnetky se zemským povrchem.
31
Astronomický meridián SA pozorovacího místa je průsečnice svislé roviny směřující
k astronomickému severu se zemským povrchem.
Magnetická deklinace
δ je úhel, který svírá v místě pozorování směr magnetického
meridiánu s astronomickým meridiánem. Deklinace může být západní (záporná) nebo
východní (kladná). V současnosti dosahuje hodnot asi +1o. Mění se s místem a časem.
Obr. 3.15
Meridiánová konvergence
γ je úhel, který svírá rovnoběžka s osou X nebo katastrální
meridián s astronomickým meridiánem. Velikost meridiánové konvergence závisí na
zeměpisné délce, zeměpisné šířce a druhu zobrazení. V západní části ČR v systému S- JTSK
dosahuje až 10o.
Při přímém měření magnetické azimuty čteme na děleném kruhu buzoly podle hrotu
magnetky. Tato měření jsou značně nepřesná, nejvýše na 0,1o.
Při nepřímém měření se magnetické azimuty odečítají nebo odvozují z odečtených
hodnot na limbu. Obvykle se používá teodolit s buzolou nebo magnetickým usměrňovačem.
Podle typu přístroje nastavíme nulu limbu do směru magnetického meridiánu a po zacílení
dalekohledu na bod přečteme azimut na limbu. Orientaci lze opakovat a jako výsledek vzít
aritmetický průměr čtení.