Ekonomika_makro

Nákladová inflace

• impulzem je zvýšení nákladů (mzdových, surovin – ropa, znehodnocení kurzu cz měny)

• akomodace – CB zvýší peněžní zásobu a spustí tak inflaci

• silné odbory a štědrý systém podpor – nedobrov nezam trvá dlouho – tlak na vládu

Inflační spirála – mzdové šoky mohou přerůst v inflační spirálu

• zvýšení mezd snížilo AS, CB zvýšila peněžní zásobu a křivka AD vzrostla, tím vzrostla i cenová hladina, ale odbory mají nové požadavky na zvýšení mezd, což sníží AS atd.

Inflační očekávání

• lidé očekávají inflaci a zvyšují své ceny a protože zvyšují své ceny inflační očekávání naplňují sama sebe

• inflační očekávání zapouštějí své kořeny do dlouhodoboých a mzdových smluv

• inflace se stává setrvačnou – je udržována inflačním očekáváním

• kdyby ji CB neakomodovala, mohla by vyvolat hospodářskou depresi

Důsledky inflace

přerozdělování bohatství ve prospěch těch, kteří platí na úkor těm kterým je placeno

• když jsou smlouvy dlouhodé a změna inflace je neočekávaná

• tendence uzavírat krátkodobé smlouvy či započítání inflace

• indexování mezd – dohodnutý růst mezd je navýšen o očekávanou inflaci

• pokles reálné úrokové sazby povede k přerozdělení reálné hdnoty bohatství

zamlžení cenových informací

• funkce ceny je informační funkce, ale jsou zkresleny „inflačním šumem“ který zhoršuje orientaci lidí na trhu (růst ceny nábytku (dřeva)vzrůst poptávky nebo nákladů nebo inflace?)

- nejisté prostředí, odrazuje od eko aktivity, dodatečné náklady pro společnost

Protiinflační politika – aktivistická regulace AD – eliminace náhodných šoků, snižovat inflační očekávání, doržením měnového pravidla stabilního růstu peněžní zásoby

Phillipsovy křivky

Původní verze

Phillipsova křivka – ukazuje vztah mezi mzdovou inflací (růstem nominálních mezd) a mírou nezaměstnanosti

• když je nízká nezaměstnanost je velká konkurence mezi zaměstnavateli při hledání procovníků – vyšší mzdy, odbory mají vyšší moc a prosazují vyšší mzdy

• když je nezaměstnanost nízká zvyšuje se konkurence mezi pracovníky, mzdy zůstávají nižší

Rozšířená verze

Samuelson a Sollow upravili křivku do vztahu mezi cenovou inflací (růstem cen) a mírou nezaměstnanosti.

• ekonomové došli k závěru, že existuje volba mezi inflací a nezaměstnaností (nezaměstnanost lze snížit za cenu zvýšení inflace a naopak)

• stát pak může zvolit nějaký bod a ten docílí nastevením tempa růstu peněžní zásoby - agregátní poptávky

Přirozená míra nezaměstnanosti – taková míra nezam při které jsou pracovní trhy v rovnováze – neprojevuje se ani nedostatek pracovníků ani nedobrovolná nezaměstnanost (součástí je pouze frikční nez, krátkodobá strukturální a dobrovolná)

Snížení nezaměstnanosti pod přirozenou míru (3%) – zvýšením agregátní poptávky po vyprchání peněžních iluzí se však vrací na přirozenou míru nezaměstnanosti ale inflace se již zabudovala do očekávání