Ekonomika_makro

- které chtějí dom a firmy držet při určitém důchodu a úrokové míře

- funkce poptávky – závislost poptávaných peněž zůstatků na úrokové míře (při daném důchodu)

- křivka má klesající průběh, protože při nižší úrokové míře chtějí lidé držet více peněžních zůstatků

- tržní poptávka po peněžních zůstatcích – součtem všech individuálních poptávek

Úroková sazba na trhu peněz

- výše peněžních zůstatků které chce dom či firma držet závisí na jejich důchodu a úrokové míře

- při vyšší úrokové míře chtějí domácnosti a firmy držet méně peněžních zůstatků a dávají přednost méně likvidním aktivům (např dluhopisům)

- domácnost či firma porovnávají dva druhy nákladů: obětovaný úrokový výnos spojený s držbou likvidnějšího aktvia a transakční náklady spojené s držbou méně likvidního aktiva (náklady na přeměnu v peníze)

• dokud je obětovaný úrokový výnos nižší než tyto transakční náklady, dá přenost likvidnějšímu aktivu

• pokud obětovaný úrokový výnos převyšuje transakční náklady, dává přednost méně likvidnímu aktivu

Nástroje a cíle měnové politiky

centrální banka může změnit peněžní zásobu

• operace na volném trhu - nákup vládních dluhopisů  peněžní zásoby

• diskontní půjčky – snížení diskontní sazby  peněžní zásoby (půjčky

• povinnou míru bankovních rezerv – snížení  peněžní multiplikátor peněžní zásoba

rovnováha trhu peněz

• nerovnováha na trhu peněz – lidé a firmy chtějí ve svém souhrnu držet více nebo méně peněz

• rovnováhy se dosahuje pohybem úrokové míry, ta musí dosáhnout takové úrovně, při níž jsou domácnosti a firmy spokojeny s tím co drží

• trh peněz a trh zapůjčitelných fondů jsou navzájem propojeny úrokovou mírou, zvýšení peněž zásoby zvyšuje nabídku zapůjčitelných fondů, úroková míra klesá, rostou investice a s nimi i HDP

Růst nominální peněžní zásoby

- krátkodobě vyvolá snížení úrokové míry, zvyšení investic a růst HDP

- dlouhodobě vyvolá jen růst cenové hladiny

Keynesiánské a monetaristické pojetí měnové politiky

Absolutní a komparativní výhody

- směna umožňuje zvýšení výroby tím, že umožňuje výrobcům specializaci

absolutní výhoda – člověk je v něčem lepší nez ostatní

komparativní (relativní) výhoda – specializovat se na tu z činností, u které je relativně lepší

• v té činnosti ve které je lepší než v ostatních

• svoboda mezinárodnícho obchodu zvětšuje možnosti pro mezinárodní specializaci

Přínosy z obchodu

Předpoklady pro specializaci:

• přirozený talent, přírodní pomínky, nahromaděná speicální znalost, relativní vybavenost výrobními faktory

- v tržním procesu se prosazuje zákon komparativních výhod, který umožňuje i těm nejslabším specializovat se a výhodně směňovat