vymezeni zak. pojmu

→ v rámci zkoumání ekonomických jevů si definujeme jaké veličiny a vztahy jsou předmětem našeho zájmu a ostatní faktory, přestože také ovlivňují zkoumané jevy, bereme jako neměnné (nebereme je v potaz);

→ např. budeme-li zkoumat otázku, do jaké míry závisí počet prodaných aut na ceně, musíme zajistit, aby všechny ostatní faktory (např. výše důchodů domácností, ceny benzínu, ceny náhradních dílů, aj.) byly v čase neměnné (za jinak stejných podmínek).

• Jedním z nejvýznamnějších problémů ekonomického uvažování je subjektivnost – každý jednotlivec posuzuje ekonomické jevy prizmatem své předchozí výchovy a zkušeností.

• Ekonomické zákonitosti se prosazují stochasticky (pravděpodobnostně), nikoliv deterministicky. Na rozdíl od přírodních věd můžeme pouze říci, že nastane-li jev A, pak s určitou pravděpodobností nastane rovněž jev B → veličiny ovlivňující ekonomické chování člověka nejsou objektivně měřitelné (např. jako hmotnost, dráha a čas ve fyzice).

• Ekonomie je vědou exaktní, ale „méně exaktní“, než vědy přírodní, protože předmětem zkoumání ekonomie je člověk, jehož chování je obtížně předvídatelné, tedy ovlivňované subjektivními faktory → nelze měřit chuť, náladu, únavu, strach, důvěru, jistotu.

• Ekonomie je také oproti jiným vědám více vědou politickou → zabývá se otázkami dotýkajících se všech členů společnosti, které mají bezprostřední vliv na blahobyt lidí.

• Ve společnosti převládá víra v ekonomickou moc vlády. Lidé jsou přesvědčeni, že vlády mohou udělat hodně např. pro snížení nezaměstnanosti, hospodářský růst, růst mezd nebo pro sílu domácí měny.

• Ačkoliv jsou ekonomické zákonitosti stále stejné, politika do určité míry ekonomiku ovlivňuje. Bude se tedy zřejmě lišit hospodářská politika pravicových a levicových vlád, ačkoliv ekonomické zákonitosti jsou stále stejné.

• Bezprostřední dopad na ekonomiku má svoboda volby → na svobodě volby je založen tržní mechanismus.

• Svoboda volby – možnost vybrat si mezi příležitostmi, které se nabízejí (využití volného času, výběr školy, zaměstnání atd.).)

• Jedinec není pouze subjektem volby, ale také objektem volby.

• Svoboda volby vede k soutěži a tedy ke konkurenci → je hybnou silou zdokonalování člověka a je motorem společenského vývoje.

• Součástí svobody volby je riziko a nejistota.

• Svoboda volby a snaha uspokojovat svoje vlastní zájmy je zdrojem motivace.

• Tržní ekonomika je systémem, který je založen na ekonomické svobodě volby – na tržní konkurenci. Model tržní ekonomiky obstál v historické soutěži s alternativními ekonomickými systémy.

• Soutěž motivuje k dobrým výkonům.

• Systém založený na svobodě jednotlivce umožňuje člověku sledovat vlastní zájmy a zároveň uspokojovat zájmy jiných, tj. celé společnosti.

• Pojem společenský zájem lze chápat tak, že každý jednotlivec zvyšuje své uspokojení, jestliže současně nesnižuje uspokojení jiného jednotlivce.

• V tržním systému není sledování individuálních zájmů v rozporu s dosažením společenského zájmu → tím, že lidé směňují výrobky, sledují sice vlastní zájmy, ale zároveň uspokojují i zájmy druhé strany → směna je oboustranně výhodná.

• Člověk se při dosahování svých cílů snaží maximalizovat své výnosy a přitom minimalizovat svoje náklady, tedy chovat se racionálně.