vymezeni zak. pojmu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
negativní externality = společenské náklady > soukromé náklady;
pozitivní externality = soukromý užitek < společenský užitek;
zásahy státu v podmínkách nedokonalé konkurence:
případy neefektivnosti v podobě monopolu (oligopolu) – protimonopolní zákony;
případy neefektivnosti v podobě negativních externalit – regulace znečištění životního prostředí;
případy nerovnosti v důchodech – přerozdělování důchodů, progresivní zdanění;
případ nestability (inflace, nezaměstnanost) – stabilizační makroekonomická politika.
LEKCE 2 Agregátní nabídka, agregátní poptávka, potenciální produkt
Agregátní nabídka
Agregátní nabídka (AS) vyjadřuje celkovou nabídku zboží a služeb v ekonomice (v peněžním vyjádření) → vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který firmy chtějí vyrábět → funkce rostoucí → předpoklad, že firmy jsou při zvýšení cenové hladiny ochotny zvyšovat produkci (tlak na disponibilitu zdrojů);
změny cenové hladiny vyvolávají krátkodobé změny zaměstnanosti a produkce.
Agregátní nabídka v krátkém období
Zvyšuje-li se cenová hladina, lidé i podniky podléhají po určitou dobu peněžní iluzi = člověk nebo podnik si uvědomuje růst vlastní ceny, ale neuvědomuje si růst ostatních cen;
firmy si uvědomují růst cen produkovaného zboží a služeb (motivace více vyrábět), ale neuvědomují si, že v budoucnu také porostou mzdy, nájemné a ostatní nákladové položky;
zaměstnanci jsou motivováni růstem nominálních mezd a mylně tento nárůst interpretují jako růst reálných mezd – jsou ochotni více pracovat;
peněžní iluze je tak příčinou, že růst cen vede k růstu produkce a zaměstnanosti
peněžní iluze působí v krátkém období (několik měsíců až 2 roky);
v krátkém období některé nákladové položky podniků nerostou (mzdy dané kolektivními smlouvami, nájemné stanovené v dlouhodobých smlouvách, ceny surovin dané termínovými kontrakty) → jakékoliv zvýšení produkce podniku se projeví růstem jeho zisků → podniky jsou ochotné zvyšovat nabídku při rostoucí cenové hladině;
peněžní iluze časem vyprchají – zaměstnanci si uvědomí růst cen spotřebního zboží a znehodnocení nominálních mezd – sníží svoji nabídku práce na původní úroveň – zaměstnanost a produkce se vrátí na původní úroveň;
častou překážkou poklesu nominálních mezd a tím i cen jsou kolektivní mzdové dohody – nominální mzdy (a tím i ceny) jsou strnulé směrem dolů – při poklesu poptávky jsou firmy nuceny snižovat výrobu a zaměstnanost;
zaměstnanost, ke které se trh práce navrací po vyprchání peněžních iluzí a po prolomení mzdových strnulostí, se nazývá přirozená zaměstnanost;
průběh agregátní nabídky krátkého období – viz graf.
AS = agregátní nabídka v krátkém období = v ekonomice existují volné zdroje výrobních faktorů → reálný HDP, který firmy chtějí vyrábět, je v krátkém období funkcí cenové hladiny.
Krátké období – doba, po kterou lidé a firmy podléhají peněžním iluzím a po kterou jsou mzdy strnulé směrem dolů (měsíce, rok, 2 roky…).
S růstem poptávky po zboží (ceny se zvyšují) a stabilními mzdovými sazbami (krátké období) podniky zvyšují svoji nabídku → zvyšování produkce má svou limitu → nelze zvyšovat reálný HDP, i přes růst cenové hladiny.
ASL = potenciální produkt – HDP, na který se ekonomika vrací po prolomení mzdových strnulostí a po vyprchání peněžních iluzí.
Změny cenové hladiny mohou vychýlit HDP od potenciálního produktu (nahoru nebo dolů) pouze krátkodobě!
Potenciální produkt - maximálním využití výrobních faktorů (nezaměstnanost je na své přirozené míře).
Pozor na odlišný sklon křivky před a za potenciálním produktem!
Při růstu poptávky ceny a mzdy snadno a rychle rostou („strmý“ sklon křivky za potenciálním produktem).
Při poklesu poptávky však dochází k malému a pomalému poklesu cen a mezd a tudíž k velkému a dlouhotrvajícímu poklesu produkce.