Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




vymezeni zak. pojmu

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2,43 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

• Y=A.f(K/L) • A = konstanta, úroveň používaných technologií a znalostí; • rozšíření funkce o vliv podílů kapitálových a pracovních důchodů na domácí produkt = Cobb-Douglasova produkční funkce: • α+β=1 • α – podíl pracovních důchodů na domácím produktu (W . L/Y, W = reálná mzda), • β – podíl kapitálových důchodů na domácím produktu (r . K/Y, r.K = objem důchodů plynoucích z kapitálu), • α a β se vyznačují dlouhodobou stabilitou podílů (v USA β = 0,3). Solowův přínos ke Cobb-Douglasově produkční funkci Teorie endogenního růstu Teorie endogenního růstu bere technologický pokrok jako výsledek působení vnitřních faktorů (faktorů uvnitř ekonomiky). • Pracuje s fyzickým i znalostním kapitálem. •K = KF + KNKF = fyzický kapitál (stroje, zařízení, zásoby...), KN = znalostní kapitál (technologie, lidský kapitál). Produkční funkce:Y = a . K; každý ∆ K vyvolá proporcionální a . ∆ Ya– konstanta; produkční funkce má konstantní výnosy z kapitálu, proto v modelu neexistuje stálý stav. • Technologický pokrok = růst znalostí → růst znalostního kapitálu. • Stimulem pro technologický pokrok jsou investice do znalostí (výzkum lidského kapitálu) – znalosti mají charakter pozitivních externalit (napodobení objevu jedné firmy jinými firmami – vyšší společenský užitek než užitek soukromý – růst produkce a výnosů v ekonomice). Převládá-li v ekonomice fyzický kapitál (znalostní kapitál je na nízké úrovni) = ekonomika se chová dle Solowova modelu (klesající výnosy z kapitálu). • Je-li v ekonomice významně zastoupen znalostní kapitál – ekonomika se chová dle modelu endogenního růstu (ekonomika stále roste bez dosažení stálého stavu). 6.Peníze Penězi rozumíme jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu.Jako peníze může sloužit cokoliv, co je v dané době a v daném místě využíváno ekonomickými subjekty při směně statků = primární funkce peněz.Původ slova „peníze“ – latinský základ 1) „pannus“ („kousek látky“), v NJ „der Pfennig“; 2) „pondo“ (váhová jednotka), v NJ „das Pfund“, v AJ „pound“. Funkce peněz všeobecný prostředek směny,zúčtovací jednotka (peníze vyjadřují ceny statků),uchovatel hodnoty (jsou aktivem, jednou z forem bohatství),úvěrový prostředek. Vlastnosti peněz: dělitelnost, zaměnitelnost, přenositelnost, trvalost (tj. neexistuje termín expirace) a trvanlivost (tj. nekazí se). Vývoj peněz 1.Naturální směna – výměna zboží za zboží (barter): nutnost oboustranné shody potřeb,vysoké transakční náklady,brzda specializace a dělby práce.Peněžní směna:nevyžaduje oboustrannou shodu potřeb,univerzální prostředek směny - lidé jsou tento prostředek ochotni kdykoliv přijmout,předmět plní funkci peněz (prostředek směny), dokud v něj mají lidé důvěru. Vývoj peněžní směny Komoditní (zbožové) peníze – prostředkem směny jsou komodity (dobytek, obilí, bronzové hřivny, mušle, plátěné šátečky, aj.). Komodity jsou peníze s vnitřní hodnotou. Nezbytně nutné vlastnosti komoditních peněz: dlouhodobá vzácnost,trvanlivost,homogennost,snadné určení hodnoty. b)Využívání drahých kovů v platebním styku – od starověku až do počátku 20. století. metalistické pojetí peněz (Aristoteles) - peníze mají hodnotu kovu, z něhož jsou vyrobeny, jsou oběživem, prostředníkem směny a de facto zbožím (komoditou).přirozené je používání peněz jako oběživa, nepřirozená je lichva – půjčovaní peněz na úrok;peníze plní úlohu měřítka hodnoty a uchovatele hodnoty;zlatý (stříbrný) standard;mince nižší nominální hodnoty ze stříbra a dalších kovů;hodnota peněžní jednotky odvozena od váhy drahého kovu ze které je vyrobena, nebo váhou drahého kovu, kterou tato peněžní jednotka zastupuje (standard zlatého slitku);zlatý standard omezuje inflaci - neumožňuje pouštět do oběhu neomezené množství peněz. c)Papírové peníze První papírové peníze - v Číně (7. stol.);Historické papírové peníze nabývaly dvou podob: 1)státovky - vydávány státem ke krytí státních výdajů, důvodem jejich emise je nedostatek drahých kovů, emitovány jako peníze nekryté zlatem (zajištění finančních prostředků hlavně na vedení válek), vysoce inflační, dnes prakticky neexistují; 2)bankovky – souvisí s rozvojem kapitalismu, emitentem jsou historicky komerční banky, základem jsou dlužní úpisy (směnky) opravňující majitele k vyzvednutí zlata určité hodnoty na adrese uvedené v úpisu, klasické bankovky (specifické formy směnek) byly kryty odkoupenými směnkami anebo drahými kovy; zlaté rezervy sloužily k regulaci množství peněz v oběhu - zajištění stability měnového systému;vyskytuje se rovněž emise nekrytých bankovek (fiduciární emise);postupná centralizace emise bankovek (Bank of England, 1845);proces nahrazování zlata v oběhu bankovkami = demonetizace. Zlatý standard Vyvinul se v 19. století ve Velké Británii a dále se rozšířil do mnoha dalších zemí.Tři vývojová období.Standard zlaté mince, čistý zlatý standard (1870 – 1914):volná ražba zlatých mincí a jejich používání v platebním styku,postupně se zlatými mincemi se v oběhu uplatňují i papírové bankovky (plně směnitelné za zlato),v mezinárodním obchodu -

Témata, do kterých materiál patří