vymezeni zak. pojmu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Faktory ovlivňující agregátní nabídku
AS je funkcí disponibilních vstupů, technologie a cenové hladiny.
V krátkém období:
ceny výrobních faktorů ovlivňují náklady podniků, avšak agregátní nabídku ovlivňují pouze krátkodobě.
Krátké i dlouhé období:
množství výrobních faktorů,
produktivita výrobních faktorů,
zdroje surovin a energií,
přírodní podmínky (klima),
podnikatelské prostředí (legislativa, instituce).
Růst agregátní nabídky (posun křivky doprava) může být stimulován:
poklesem výrobních nákladů v ekonomice jako celku (např. levnější suroviny, nižší úroveň nominálních mezd);
technickými, technologickými a inovačními změnami s dopadem na růst celkové produktivity práce a kapitálu;
dovozem kapitálu;
nižší úrovní úrokových sazeb;
větším počtem obyvatel v produktivním věku;
nižší úrovní sociálních dávek (a větší motivací k práci).
Pokles krátkodobé agregátní nabídky (posun křivky doleva) může být vyvolán:
růstem výrobních nákladů (růst cen vstupů);
stagnací produktivity práce a kapitálu;
zásahy státu.
Neoklasický (monetaristický) pohled → AS je v grafickém vyjádření svislicí → cenová hladina neovlivňuje reálný výstup ekonomiky → jakékoliv zvýšení agregátní poptávky zvýší cenovou hladinu, nikoliv objem výroby a zaměstnanost → zvýšení objemu výroby a zaměstnanosti vyžaduje opatření na straně nabídky.
Keynesiánský pohled → až do bodu plné zaměstnanosti má křivka AS vodorovný průběh (je dokonale elastická) → předpokládá se nepružnost cen → ceny neklesají, i když ekonomické zdroje nejsou využívány → zvýšení agregátní poptávky zvýší objem výroby, nikoliv ceny → ceny rostou až v případě, kdy se dosáhne hladiny plné zaměstnanosti → vláda by měla kontrolovat agregátní nabídku, aby zajistila, že při stavu plné zaměstnanosti nastane rovnováha.
Agregátní poptávka
Agregátní poptávka je součtem poptávky (výdajů) jednotlivých spotřebitelů (domácností, domácích a zahraničních podniků, státu) po zboží a službách.
Celková suma výdajů za statky a služby v ekonomice:
Y = C + I + G + X
Křivka agregátní poptávky (AD, angl. Aggregate Demand) vyjadřuje, jaké množství spotřebních a investičních statků jsou domácnosti a podniky ochotny kupovat při určité cenové hladině.
Předmětem tržní poptávky jsou spotřební statky a statky investiční.
Agregátní poptávka vyjadřuje vztah mezi cenovou hladinou a sumou statků, které spotřebitelé chtějí nakupovat.
Průběh křivky agregátní poptávky odvozujeme od poptávky po reálných peněžních zůstatcích – nikoliv jako „součet“ poptávkových křivek individuálních statků.
Průběh křivky agregátní poptávky je klesající vlivem působení:
efektu reálných peněžních zůstatků – růst cenové hladiny snižuje reálnou hodnotu peněžních aktiv → omezování výdajů,
efektu úrokové míry (i) – růst cenové hladiny vede ke zvýšení poptávky po penězích (domácnosti prodávají dluhopisy a jiná aktiva, aby udrželi reálné peněžní zůstatky na původní výši) - růst úrokové míry - snížení investiční aktivity podniků, spotřeby a reálného HDP,
efektu mezinárodního obchodu – zvýšení cenové hladiny v zemi A zvyšuje import ze země B (levnější zboží) a snižuje export ze země A (dražší zboží).