vymezeni zak. pojmu

→ tento koloběh řeší základní ekonomickou otázku: Co? Jak? Pro koho?

• „neviditelná ruka trhu“ funguje ideálně za podmínky dokonalé konkurence;

• dokonalá konkurence – stav, kdy žádný z podniků ani spotřebitelů nedosahuje takové velikosti, aby mohli ovlivnit tržní cenu;

• dokonalá konkurence předpokládá dokonalou informovanost kupujících o dodavatelích a jejich cenách, nulové náklady na změnu dodavatele a homogenní produkt.

Tržní síly, nabídka a poptávka

• Nabídka je množství zboží, které jsou výrobci ochotni vyrobit a prodat za určité ceny.

• Pro nabídku platí zákon rostoucí nabídky:

  • S růstem ceny zboží (při jinak nezměněných nákladech) roste množství zboží, které výrobci a prodejci na trhu nabízí.

Nabídka může být individuální × tržní × celková (agregátní).

• Křivka nabídky vyjadřuje reakci výrobců a prodejců na změny cen zboží. Znázorňuje, jaké množství výrobků a služeb při různých cenách budou ochotni vyrábět a dodávat.

• Poptávka je množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určité ceny.

• Pro poptávku platí zákon klesající poptávky:

  • S růstem ceny zboží a služeb poptávané množství klesá.

  • Poptávka může být individuální × tržní × celková (agregátní).

• Křivka poptávky vyjadřuje reakci kupujících na změny cen zboží. Pokud je cena vysoká, jsou kupující ochotni nakupovat menší množství, při snížení ceny jejich ochota nakupovat roste.

• Výjimky ze zákona klesající poptávky:

  • Giffenův statek – poptávka po určitém zboží vzroste, pakliže se zvýší jeho cena.

→ Příklad: Člověk má k dispozici 60 Kč denně. Každý den si koupí jeden bochník chleba za 20 Kč a porci masa za 40 Kč. Vzroste-li cena chleba na 30 Kč, vzdá se spotřebitel masa a namísto toho si koupí 2 bochníky chleba. Znamená to, že si spotřebitel nemůže v důsledku růst cen dovolit dražší zboží (tj. maso), a tudíž bude poptávat chléb i přes růst jeho ceny s ještě větší intenzitou.

→ Poptávka po Giffenově statku klesá s růstem příjmů domácností.

• Veblenův statek – poptávka po určitém zboží vzroste i přes zvýšení jeho ceny, protože spotřebitelé upřednostňují spotřebu drahého zboží, aby demonstrovali svůj status ve společnosti.

→ Poptávka po Veblenově statku roste s růstem příjmů domácností.

• Rovnováha na trhu je situace, kdy nevzniká tendence ke změně → situace, kdy při určité ceně nevzniká ani přebytek, ani nedostatek;

• při určité ceně výrobci nabízejí právě takové množství, jaké spotřebitelé při této ceně chtějí koupit;

• utváření tržní rovnováhy funguje na principu čištění trhu od přebytečné nabídky a poptávky prostřednictvím změny ceny;

• princip utváření tržní rovnováhy znázorňuje teorém pavučiny;

Cenová pružnost (elasticita) nabídky a poptávky

• Pokud se poptávka chová v souladu se zákonem klesající poptávky, nabývá koeficient záporné hodnoty (udává se v absolutní hodnotě);

• Hodnoty koeficientů cenové elasticity ES a ED a jejich interpretace:

  • E(S,D) > 1 pružná nabídka/poptávka – procentní změna ceny vyvolá více než jednoprocentní změnu množství;

  • E(S,D) < 1 nepružná nabídka/poptávka – procentní změna ceny vyvolá méně než jednoprocentní změnu množství;

  • E(S,D) = 1 jednotkově pružná nabídka/poptávka – procentní změna ceny vyvolá jednoprocentní změnu množství;

  • E(S,D) = 0 absolutně (dokonale) nepružná nabídka/poptávka – změna ceny nevyvolá změnu množství;

  • E(S,D) → ∞ absolutně (dokonale) pružná nabídka/poptávka – procentní změna ceny vyvolá nekonečně velkou změnu množství;