vymezeni zak. pojmu

• Avšak v 70. letech 20. století začala keynesovská doporučení selhávat a ve většině vyspělých zemí docházelo k zastavení ekonomického růstu, k vysoké nezaměstnanosti a současně k inflaci.

• Výsledkem je modernizace neoklasického myšlení a vznik několika koncepcí, jakými jsou: monetarismus, ekonomie strany nabídky a nová klasická ekonomie.

Trh a tržní mechanismus

• Možné přístupy ke klasifikaci trhů:

  • podle předmětu obchodu (trh zboží a služeb, trh finanční, trh výrobních faktorů…);

  • podle místa směny (regionální, národní, mezinárodní);

  • podle vztahu k zahraničí (otevřený, uzavřený, částečně uzavřený);

  • z hlediska konkurence (konkurenční, monopolní, oligopolní).

• Makroekonomie zkoumá ekonomiku jako soustavu agregovaných trhů:

  • trh zboží a služeb, trh práce, trh dluhopisů, trh peněz, měnový trh.

Tržní mechanismus a neviditelná ruka trhu

• V tržní ekonomice firmy vyrábějí ty statky, které jim přináší nejvyšší zisky (co?), technologiemi s nejnižšími náklady (jak?) a spotřeba vychází z rozhodnutí lidí o tom, jak utratí své mzdy a majetkové důchody (pro koho?). Směnné vztahy nabývají podobu smluv.“ Samuelson, 1995

→ Tržní mechanismus zajišťuje vyrovnávání nabídky a poptávky, tj. změnu tržních cen a následně změnu množství produkovaného a spotřebovávaného zboží.

→ Je-li na trhu přebytečné množství nabízeného zboží, jsou prodejci postupně donuceni ke snížení ceny nebo omezení nabízeného množství zboží.

→ Naopak, přesahuje-li poptávka po zboží množství nabízeného zboží, mohou prodejci přistoupit ke zvyšování ceny nebo zvyšování nabízeného množství.

• Pojem tržní mechanismus je spojován s myšlenkou „neviditelné ruky trhu“ → autorem je skotský ekonom Adam Smith (1723-1790), představitel „Klasické ekonomie“.

• A. Smith: „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ (1776):

  • chová-li se člověk v souladu se svými ekonomickými zájmy, tzn. snaží se maximalizovat svůj užitek (zisk), současně maximalizuje i užitek celé společnosti;

  • má-li trh fungovat, nesmí být deformován zásahy státu – laissez fair;

  • stát je garantem dodržování smluv, ochrany soukromého vlastnictví a volné konkurence (zákony);

  • ceny, včetně cen výrobních faktorů, musí flexibilně reagovat na disproporce mezi nabídkou a poptávkou a tak „čistit“ trh, tj. vytvářet rovnováhu;

  • klasická ekonomie vychází ze dvou předpokladů: 1) Lidé uspokojují svůj zájem; 2) Ceny (včetně mezd a úrokové míry) svým neustálým pohybem zajišťují rovnováhu na trzích;

  • v tržní ekonomice jsou výrobci odděleni dělbou práce, avšak zároveň jsou spojeni směnnými transakcemi – „neviditelná ruka trhu“;

→ role ceny - Jaký má být objem výroby? Jaké budou náklady na výrobu?

• funkce ceny - informační, motivační, alokační;

• ceny na trzích statků musí být stanoveny tak, aby vyrovnaly spotřebitelskou poptávku s nabídkou podniků → ceny statků nezávisí pouze jen na nákladech práce, půdy a kapitálu;

• ceny výrobních faktorů musí být takové, aby vyrovnaly nabídku domácností s poptávkou podniků;