Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




vymezeni zak. pojmu

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2,43 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

monopolistické konkurence, 1933);hlavním důvodem omezení konkurence je omezení vstupu na trh. Formy nedokonalé konkurence: monopol – jediný nabízející určující cenu určitého statku, přirozený monopol, oligopol – konkurence mezi několika málo podniky, které zpravidla nabízejí diferencovaný produkt, monopolistická konkurence – velká skupina podniků produkujících diferencovaný produkt, kartelové dohody (zpravidla o ceně, nabízeném množství), monopson – na trhu je jediný kupující; externality - selhání trhu.Příčiny tržních nedokonalostí: úspory nákladů z rozsahu, překážky v konkurenci – 1) právní omezení v podobě patentů, omezení vstupu na trh, cel a kvót, 2) diferenciace produktu;externality: teorie formulovaná Arthurem Cecilem Pigou (1877-1959); firmy nebo lidé přenášejí náklady (negativní externality) nebo přínosy (pozitivní externality) na jiné subjekty, aniž tyto subjekty dostanou za náklady řádně zaplaceno, anebo aniž by byl přínos zaplacen přiměřeně; negativní externality = společenské náklady > soukromé náklady; pozitivní externality = soukromý užitek < společenský užitek; zásahy státu v podmínkách nedokonalé konkurence: případy neefektivnosti v podobě monopolu (oligopolu) – protimonopolní zákony; případy neefektivnosti v podobě negativních externalit – regulace znečištění životního prostředí; případy nerovnosti v důchodech – přerozdělování důchodů, progresivní zdanění; případ nestability (inflace, nezaměstnanost) – stabilizační makroekonomická politika. LEKCE 2 Agregátní nabídka, agregátní poptávka, potenciální produkt Agregátní nabídka Agregátní nabídka (AS) vyjadřuje celkovou nabídku zboží a služeb v ekonomice (v peněžním vyjádření) → vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který firmy chtějí vyrábět → funkce rostoucí → předpoklad, že firmy jsou při zvýšení cenové hladiny ochotny zvyšovat produkci (tlak na disponibilitu zdrojů);změny cenové hladiny vyvolávají krátkodobé změny zaměstnanosti a produkce. Agregátní nabídka v krátkém období Zvyšuje-li se cenová hladina, lidé i podniky podléhají po určitou dobu peněžní iluzi = člověk nebo podnik si uvědomuje růst vlastní ceny, ale neuvědomuje si růst ostatních cen;firmy si uvědomují růst cen produkovaného zboží a služeb (motivace více vyrábět), ale neuvědomují si, že v budoucnu také porostou mzdy, nájemné a ostatní nákladové položky;zaměstnanci jsou motivováni růstem nominálních mezd a mylně tento nárůst interpretují jako růst reálných mezd – jsou ochotni více pracovat;peněžní iluze je tak příčinou, že růst cen vede k růstu produkce a zaměstnanostipeněžní iluze působí v krátkém období (několik měsíců až 2 roky);v krátkém období některé nákladové položky podniků nerostou (mzdy dané kolektivními smlouvami, nájemné stanovené v dlouhodobých smlouvách, ceny surovin dané termínovými kontrakty) → jakékoliv zvýšení produkce podniku se projeví růstem jeho zisků → podniky jsou ochotné zvyšovat nabídku při rostoucí cenové hladině;peněžní iluze časem vyprchají – zaměstnanci si uvědomí růst cen spotřebního zboží a znehodnocení nominálních mezd – sníží svoji nabídku práce na původní úroveň – zaměstnanost a produkce se vrátí na původní úroveň;častou překážkou poklesu nominálních mezd a tím i cen jsou kolektivní mzdové dohody – nominální mzdy (a tím i ceny) jsou strnulé směrem dolů – při poklesu poptávky jsou firmy nuceny snižovat výrobu a zaměstnanost;zaměstnanost, ke které se trh práce navrací po vyprchání peněžních iluzí a po prolomení mzdových strnulostí, se nazývápřirozená zaměstnanost;průběh agregátní nabídky krátkého období – viz graf. AS= agregátní nabídka v krátkém období = v ekonomice existují volné zdroje výrobních faktorů → reálný HDP, který firmy chtějí vyrábět, je v krátkém období funkcí cenové hladiny.Krátké období – doba, po kterou lidé a firmy podléhají peněžním iluzím a po kterou jsou mzdy strnulé směrem dolů (měsíce, rok, 2 roky…).S růstem poptávky po zboží (ceny se zvyšují) a stabilními mzdovými sazbami (krátké období) podniky zvyšují svoji nabídku → zvyšování produkce má svou limitu → nelze zvyšovat reálný HDP, i přes růst cenové hladiny.ASL = potenciální produkt – HDP, na který se ekonomika vrací po prolomení mzdových strnulostí a po vyprchání peněžních iluzí.Změny cenové hladiny mohou vychýlit HDP od potenciálního produktu (nahoru nebo dolů) pouze krátkodobě!Potenciální produkt - maximálním využití výrobních faktorů (nezaměstnanost je na své přirozené míře).Pozor na odlišný sklon křivky před a za potenciálním produktem!Při růstu poptávky ceny a mzdy snadno a rychle rostou („strmý“ sklon křivky za potenciálním produktem).Při poklesu poptávky však dochází k malému a pomalému poklesu cen a mezd a tudíž k velkému a dlouhotrvajícímu poklesu produkce. Faktory ovlivňující agregátní nabídku AS je funkcí disponibilních vstupů, technologie a cenové hladiny.V krátkém období: ceny výrobních faktorů ovlivňují náklady podniků, avšak agregátní nabídku ovlivňují pouze krátkodobě. Krátké i dlouhé období: množství výrobních faktorů, produktivita vý

Témata, do kterých materiál patří