Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




vymezeni zak. pojmu

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2,43 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

volný vývoz a dovoz zlata,systém fixních (pevných) směnných kurzů na základě poměru množství zlata,zánik v průběhu 1. světové války. 2.Standard zlatého slitku (zaveden 1925): po 1. světové válce snaha o návrat ke zlatému standardu,Bank of England uplatňuje standard zlatého slitku – možnost výměny liber za zlato od výše 400 £,v oběhu papírové peníze, které jsou kryté zlatém a za zlato směnitelné,směnitelnost peněz je limitována,devizové kurzy nadále stanoveny na principu váhového poměru množství zlata. 3.Standard zlaté devizy (měny): nahradil standard zlatého slitku,uplatňovaly jej státy bez zlatých rezerv, silně ekonomicky postižené (Německo, Francie),úplné zrušení ražby zlatých mincí a zrušení volného vývozu a dovozu zlata,bankovky přestaly být přímo směnitelné za zlato,směnitelnost jedině prostřednictvím tzv. zlaté devizy (britská libra a americký dolar),centrální banka vytvářela zlaté rezervy kumulací deviz těch států, které směnitelnost za zlato zajišťovaly,fungování systému bylo narušeno Velkou hospodářskou krizí (1929 – 1934),zánik systému v průběhu 2. světové války. 4. Brettonwoodský měnový systém (1945 – 1971): systém uplatňovaný po 2. světové válce,navazuje na standard zlaté devizy,základem jsou dohody z Bretton Woods (USA), které koncipují zásady poválečného mezinárodního měnového systému (22. 6. 1944),americký dolar – jediná měna směnitelná za zlato,směnný poměr byl stanoven na 35 USD za 1 troyeskou unci zlata (1 troyeská unce = 31,1 g),systém fixních kurzů, jehož kotvou byl americký dolar,15.8. 1971 vláda USA vypověděla směnitelnost dolaru za zlato,členské země MMF podléhají zákazu stanovovat zlatý obsah národních měn. Od 70. let 20. století již vázanost peněz na zlato neexistuje! Převedení práva vydávat bankovky jen na jednu banku a zrušení povinného krytí bankovek zlatem a obchodními směnkami vede na straně státu k nutnosti uskutečňovat tzv. měnovou (monetární) politiku! d)Emise a oběh peněz ve vyspělých tržních ekonomikách (současnost) peníze bez vnitřní hodnoty – kartalistické pojetí peněz - Platónovo pojetí peněz – peníze jsou pouhým symbolem, stvořeným a garantovaným státem;označují se jako „peníze s nuceným oběhem“ - používání peněz jako oficiálního prostředku směny je založeno na autoritě vlády - legální platidlo - důvěra v peníze je tedy založena na důvěře ve vládu a státní moc (lat. „credo“ – „důvěra“, „úvěr“);centrální banka realizuje monetární politiku - reguluje množství peněz v oběhu a tím i ovlivňuje úroveň inflace;hotovostní a bezhotovostní peníze;hotovostní peníze jsou emitovány centrální bankou poskytováním hotovostních úvěrů ostatním bankám;bezhotovostní (depozitní) peníze jsou emitovány centrální bankou i komerčními bankami;zdrojem bezhotovostních peněz je také nákup zahraničních aktiv a státních dluhopisů centrální bankou (operace na volném trhu). Vývoj peněžní směny bilanční rovnice FA + DC = M + QM + OI, kde FAzahraniční aktiva vyjádřená v domácí měně, DCposkytnuté úvěry v domácí ekonomice, Mpeníze (oběživo a vklady na viděnou), QMdalší složky měnových agregátů, OIostatní položky, např. vlastních kapitál centrální banky a rezervy; rovnice vyjadřuje vztah mezi množstvím peněz v ekonomice (pravá strana) a způsoby jejich emise (levá strana);peníze jsou kryty aktivními úvěry a dluhopisy ve správě CB,peníze jako předmět obchodování – cenou peněz je úrok. Likvidita (likvidnost) Vlastnost aktiv vyjadřující rychlost, s jakou je možná jejich přeměna na hotové peníze (prostředek směny);důležitou roli sehrávají rovněž transakční náklady (tj. náklady vynaložené na přeměnu aktiva na hotovost).Aktiva podle míry likvidity (od nejlikvidnějších po nejméně likvidní): oběživo (bankovky a mince), zůstatky na běžných účtech, zůstatky na termínovaných účtech, cenné papíry, pozemky a fyzický kapitál, lidský kapitál (nelze jej prodat). Měnové agregáty Měnové agregáty – souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity (množství peněz v ekonomice);Náplň měnových agregátů: 1. Úzké peníze = peněžní agregát M1 oběživo a vklady na běžných účtech (lze okamžitě převést na oběživo nebo použít k bezhotovostní platbě); 2Střední peníze = peněžní agregát M2 oběživo a vklady na účtech (M1) + vklady na termínovaných účtech (vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců = likvidní vklady); 3.Široké peníze = peněžní agregát M3 zahrnují M2 a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí (některé akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace), vysoká míra likvidity a cenová jistota zajišťují, že jsou tyto instrumenty blízkými substituty vkladů. Centrální banka ovlivňuje měnové agregáty pomocí tzv. měnové báze (též měnový agregát M0);měnová báze zahrnuje peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity, jejichž vývoj může centrální banka ovlivňovat (hotovostní oběživo + celkové rezervy bank);celkové rezervy bank – povinné minimální rezervy bank na účtech u centrální banky, dobrovolné rezervy bank na účtech u centrální banky a hotovostní rezervy v pokladnách bank;hotovostní oběživo, vklady na běžných účtech a cestovní šeky (M1) = peníze;ostatní složky měnových agregátů = kvazi peníze. Bankovní soustava Je rozhodují

Témata, do kterých materiál patří