Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




vymezeni zak. pojmu

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2,43 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

(nabídka peněz) V – rychlost obratu peněžní jednotky, tj. průměrný násobek toho, kolikrát ročně je utracena typická peněžní jednotka za nákup zboží a služeb v daném roce; P – průměrná cenová hladina Y – počet transakcí konečných výrobků. MV = celkové výdaje v ekonomice;PY = celkové množství peněz obdržené za prodej zboží a služeb, tj. peněžní národní důchod.Množství peněz v ekonomice závisí přímo úměrně na národním důchodu (PY) a nepřímo úměrně na rychlosti obratu peněz (V) → M=(P×Y)/V.Úroveň cenové hladiny závisí (P) přímo úměrně na množství peněz v ekonomice a rychlosti obratu peněz (MV), nepřímo úměrně pak na počtu transakcí konečných výrobků (Y) → P=(M×V)/Y. Kvantitativní teorie peněz uvádí, že cenová hladina je přímo úměrná množství peněz v ekonomice, tzn.,jsou-li hodnoty V a Y konstantní, pak je cenová hladina přímo úměrná peněžní nabídce (množství peněz v ekonomice).Př.: V = 10 (konstanta), Y = 30 (konstanta), M = 60 → cenová hladina (P) → 60 * 10 = P * 30 → P = 20 Kč.Pakliže se zdvojnásobí nabídka peněz M = 120 a hodnoty V a Y se nezmění, jaký dopad to bude mít na růst cenové hladiny?→ P = 40 Kč (zdvojnásobení) → P (cenová hladina) závisí na nabídce peněz.Pokud je v ekonomice příliš velké množství peněz, přestávají být peníze vzácné a postupně ztrácejí svou hodnotu (kupní sílu).Důsledkem je, že ceny zboží rostou. Kvantitativní teorie peněz a monetaristé Monetaristé zastávají názor, že cenová hladina se přímo vztahuje k peněžní nabídce (=kvantitativní teorie peněz). Má-li stát kontrolovat inflaci, měl by mít pod kontrolou peněžní nabídku.Keynesiánci jsou přesvědčení, že rychlost obratu peněz (V) se v čase může měnit (při větším množství peněz lidé tyto peníze drží → hodnota V klesá);zvýšení peněžní nabídky může spíše než k vyšším cenám vést k vyššímu objemu výroby (Y). Inflace Inflace – v překladu též „nafouknutí“.Inflace je průvodním jevem tržní ekonomiky a znamená také růst všeobecné cenové hladiny v čase.Inflace se projevuje růstem cen, nebo-li snižováním kupní síly peněz.Inflace zmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za peněžní jednotku.Inflace zvyšuje nejen ceny zboží a služeb, ale také mzdy, nájemné, úroky a ceny ostatních výrobních faktorů. Příčiny inflace, historický exkurz Inflace je vždy způsobena nadměrným množstvím peněz v oběhu bez ohledu na to, jsou-li papírové či zlaté.Historicky zaznamenané případy inflace: Španělsko (16. století) – inflace v důsledku přílivu zlata a stříbra z Jižní a Střední Ameriky → vysoké ceny zboží a pracovní síly, růst dovozů, postižena řemesla i zemědělství; Francie v období Velké francouzské revoluce (18. století) - zákon o emisi papírových peněz nekrytých zlatem, hyperinflace způsobená obrovským množstvím peněz v oběhu → nutnost administrativní kontroly cen, deficitní trh, politická nestabilita, nastolení Napoleonovy diktatury.20. léta 20. století – hyperinflace v Německu (období Výmarské republiky) – likvidace střední třídy, podkopání důvěry v demokracii, živná půda pro ukotvení nacionálně socialistického režimu;1990 – Jugoslávie – Slobodan Milošević získal kontrolu nad Srbskou národní bankou (čerpání úvěrů ze strany spřátelených skupin) → znehodnocení majetku obyvatelstva a bezprostřední vyhlášení samostatnosti Slovinska a Chorvatska. Příčiny inflace (dle inflačního impulzu) Poptávková inflace = poptávkou tažená inflace:inflace způsobená růstem agregátní poptávky (AD), díky růstu soukromých a vládních výdajů;např. zvýšení spotřebitelských výdajů v důsledku větší spotřebitelské důvěry. Nákladová inflace = náklady tlačená, nabídková inflace:nákladové (nabídkové) šoky → nákladový inflační impulz;pokles agregátní nabídky v důsledku nárůstů cen vstupů (výrobních faktorů);např. pokles dodávek ropy a růst její ceny, růst mzdových nákladů, růst cen základních surovin apod., např. západní Evropa v 70. letech 20. století v důsledku růst ceny ropy. Inflace dle inflačního impulzu Inflační impulz sám o sobě k inflaci nestačí;podmínkou inflace je růst peněžní zásoby;když CB reaguje na poptávkový nebo nákladový impulz zvyšováním peněžní zásoby, inflační impulzy vyústí v inflaci;proto je inflace peněžním jevem. Důsledky inflace „Běžně se má za to, že když vláda platí dluhy inflací, může se vyhnout zvýšení daňové zátěže obyvatelstva. Byli jsme svědky, že tomu tak není. Co stát získá tiskem bankovek, je odebráno veřejnosti právě tak jako spotřební daň z piva nebo daň z příjmu. Co vláda utratí, za to zaplatí veřejnost“ (J. M. Keynes) Důsledky inflace: Přerozdělení důchodů – prostřednictvím inflace stát plošně daní majitele bankovních účtů a veškeré věřitele (vč. majitelů státních obligací) a nepřímo dotuje dlužníky. Těžkosti v oblasti plánování – nejistota v otázce ceny vstupů a budoucích tržeb → oddalování investic. Nízká konkurenceschopnost na zahraničních trzích za předpokladu, že inflace je v tuzemsku vyšší než v zahraničí a nedojde k patřičné depreciaci měnového kurzu. Náklady spojené s nezbytností často provádět změny cen (propagační materiály, cenovky, automaty na mince, aj.) Měření inflace Pro měření inflace používáme cenové indexy;cenový index je váženým průměrem mnoha cen;porovnávání cenových indexů v čase umožňuje vypočítat míru inflace.Nejpoužívanější cenové indexy: deflátor HDP (implicitní cenový deflátor); index spotřebite

Témata, do kterých materiál patří