Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!






vymezeni zak. pojmu

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2.43 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • Keynesiánský model – vyjadřuje krátké období.

  • Křivka AS je rostoucí, protože jsou k dispozici volné zdroje.

  • Růst (pokles) AD způsobí růst (pokles) produktu a zaměstnanosti při mírném nárůstu/poklesu cen.

  • AD (efektivní poptávka) může, ale nemusí, být dostatečná pro to, aby se skutečný produkt = potenciálnímu produktu.

  • Různým úrovním Y (HDP) odpovídají různé úrovně zaměstnanosti → může docházet k nedobrovolné nezaměstnanosti.

  • Úroveň spotřeby v ekonomice se rovná plánovaným výdajům domácností za finální zboží a služby → spotřeba představuje hlavní prvek agregátní poptávky.

  • Podle Keynese je hladina národního důchodu hlavním určujícím prvkem spotřebitelských výdajů.

A) Keynesiánská spotřební funkce → C = C0 + C1.

  • Výdaje domácností na spotřebu závisí na výši disponibilního důchodu.

  • Při růstu důchodu spotřeba roste, ale pomaleji, než důchod s růstem důchodu se podíl spotřeby na důchodu snižuje.

  • C0 – autonomní spotřeba (výdaje domácností i při nulovém příjmu).

  • C1 – indukovaná spotřeba (úroveň výdajů domácností závislá na výši důchodu).

  • Platí: C1 = c . Y, kde c je mezní sklon ke spotřebě (marginal propensity to consumeve zkratce též mpc); představuje dodatečné výdaje z každé dodatečné Kč a je určen rovnicí:

  • c = Δ C / Δ Y, přičemž 0 ≤ c ≤ 1.

  • Dodatečnou peněžní jednotku důchodu lze rozdělit na část, kterou spotřebujeme a na část, kterou ušetříme → c + s = 1, kde s – mezní sklon k úsporám (přírůstek úspor vyvolaný přírůstkem důchodu o jednotku).

Faktory ovlivňující velikost mezního sklonu ke spotřebě:

  • úroveň příjmu spotřebitele – se zvyšujícím se příjmem mají spotřebitelé větší sklon k tomu, aby z každé Kč ušetřili více a utráceli méně;

  • úrokové sazby – vyšší úrokové sazby mohou zvýšit uspořenou částku z každé dodatečné Kč, tj. snížit mezní sklon ke spotřebě;

  • očekávání vyšších cen v budoucnosti může zvýšit mezní sklon ke spotřebě v současnosti;

  • zdanění – vyšší míra zdanění povede k nižšímu podílu útraty z každé Kč (tj. nižší spotřebě).

  • Průměrný sklon ke spotřebě (average propensity to consume/apc) – vyjadřuje průměrně spotřebovanou částku z každé vydělané koruny: APC=C/Y.

  • Při rostoucím příjmu průměrný sklon ke spotřebě klesá (díky klesajícímu podílu autonomního prvku).

B) Keynesiánská funkce úspor → S = Y - C.

  • Úspory jsou nespotřebovanou částí důchodu, S = S (Y).

  • S = Y – (C0 + C1), tedy S = s . Y – C0.

  • 0 ≤ s ≤ 1

Faktory ovlivňující úroveň úspor:

  • Úrokové sazby – vyšší motivace spořit při vyšší úrovni r.

  • Úroveň příjmu (bohatství) – skupiny s vyšším příjmem mají vyšší mezní sklon k úsporám.

  • Inflace – v důsledku inflace může klesnout kupní síla úspor (je možné, že lidé budou šetřit více, aby si zachovali stejnou reálnou úroveň úspor).

  • Očekávání – lidé mohou šetřit více, mají-li obavu z budoucího stavu ekonomiky a ze ztráty zaměstnání.

Témata, do kterých materiál patří