PRÁVO-otázky-na-zkoušku-4

Dle zákoníku práce není pravdou:

• Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není v zákoníku práce stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku.

• Rodičovská dovolená může být poskytnuta matce dítěte (zaměstnankyni) i otci dítěte (zaměstnanci), a to nejdéle do tří let věku dítěte.

• zaměstnavatel může zaměstnanci krátit dovolenou za neomluveně zmeškanou směnu, vždy však musí být zaměstnanci poskytnuta dovolená nejméně v délce tří týdnů. ( § 223 - alespoň dva týdny)

• Zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnance zaměstnávat prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to potřeba pro jejich výchovu k povolání. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu.

Skončení pracovního poměru – je pravda:

• Výčet výpovědních důvodů, z nichž může dát zaměstnavatel výpověď pracovní smlouvy, je taxativní (=pevně daný, § 52)

• Pracovní poměr skončí ve zkušební době dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější (§66)

• Pracovní poměr na dobu určitou nelze skončit před uplynutím sjednané doby (lze zrušit dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením)

• Pracovní poměr založený pracovní smlouvou smí skončit výpovědí zaměstnanec i zaměstnavatel, přičemž ani jeden z nich nemusí uvádět důvod (může skončit výpovědí zaměstnance i zaměstnavatele, přičemž zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu, ale zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů výslovně stanoveného v § 52)

• Zaměstnanec má nárok na odstupné, obdrží-li od zaměstnavatele výpověď dohody o pracovní činnosti z důvodu nadbytečnosti (nárok na odstupné mám pouze v případě pracovní smlouvy, ne dohod)

• Zaměstnanec má nárok na odstupné vždy, dojde-li k dohodě o skončení pracovního poměru z důvodu jeho nadbytečnosti

• Nárok na odstupné má zaměstnanec vždy, je-li pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele (§ 67 - pouze z důvodů uvedených v § 52)

• Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit, porušuje-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci soustavně méně závažným způsobem (§ 55 – zvlášť hrubým způsobem)

• Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 týdny ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (§72 – ve lhůtě 2 měsíce)