Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky

Otázka č. 86: Vysvětlete Smithův paradox vody a diamantu a jeho řešení. Str. 58

Smith hledal vnitřní hodnotu zboží, hodnotu, která by nebyla závislá na subjektivním ocenění spotřebitelem. Snažil se o oddělení užitné a směnné hodnoty. Své tvrzení, že směnná hodnota (cena) je nezávislá na užitné hodnotě (hodnotě zboží pro spotřebitele), dokazoval na příkladu, který je označován jako „paradox hodnoty vody a diamantu“. Voda, přestože je velice užitečná, má nízkou směnnou hodnotu, zatímco diamant, který je podstatně méně užitečný, má směnnou hodnotu velmi vysokou. Smith zaměnil celkovou užitečnost s mezní užitečností. Celková užitečnost skutečně nemá ke směnné hodnotě žádný vztah.

Paradox hodnoty vody a diamantu vyřešili až marginalisté pomocí teorie mezní užitečnosti.

Otázka č. 64: Proč se Malthus zabýval populační teorií? Str. 60

Protože klasičtí političtí ekonomové se zabývali otázkou, co vede k ekonomickému růstu. A k ekonomickému růstu podle Malthuse nepřispívá přelidnění, protože způsobuje ekonomické problémy. Podle něj má populace tendenci zvětšovat se řadou geometrickou, avšak zdroje obživy mohou růst maximálně řadou aritmetickou. Růst populace, podle této teorie, musí vést k bídě a chudobě a brání lidskému pokroku. Omezení růstu populace viděl v pozitivních a preventivních zarážkách.

Otázka č. 98: Kdy se setkáváme v běžné praxi s působením zákona klesajících výnosů, s jakou mezní veličinou tento zákon úzce souvisí? Str. 61

Setkáváme se s ní v zemědělství. Zákon klesajících výnosů je příčinou, proč se nemůže zemědělská produkce zvyšovat úměrně růstu populace.

Také se s ní můžeme setkat při výrobě. Zákon klesajících výnosů tvrdí, že přidáváme-li stejně velké dodatečné dávky variabilního faktoru (např. práce) k pevně danému výstupu, bude od určitého bodu množství dodatečného výstupu klesat.

Zákon klesajících výnosů souvisí s mezní výnosností kapitálu.

Otázka č. 99: Vysvětlete diferenční pozemkovou rentu. Str. 61, 63

Robert Malthus: rozdíl mezi cenou a náklady na lepších půdách vytváří rentu – podstata diferenční pozemkové renty. Renta je darem štědré přírody.

David Ricardo: diferenční renta vzniká v důsledku rozdílných výnosů kapitálu, které jsou vloženy do různě úrodných půd. Vyšší úrodnost půd se nakonec projeví pouze vyšším nájemným oproti méně úrodným půdám. Tento rozdíl je diferenční rentou.

Otázka č. 87: Vysvětlete Ricardovu teorii rozdělování, na čem je založena? Str. 62

Ekonomický růst závisí na rozdělování národního důchodu mezi renty, zisky a mzdy. Akumulace. Akumulace kapitálu je hybnou silou růstu. Pro akumulaci kapitálu je důležité rozdělování vytvořeného produktu mezi zisky, mzdy a pozemkové renty, avšak zdrojem akumulace kapitálu jsou pouze zisky kapitalistů. Princip akumulace kapitálu vychází z toho, že kapitalista veškerý svůj zisk sám nespotřebuje, ale část z něj použije na další investice. Tím vyvolává dodatečnou poptávku po dělnické práci, čímž krátkodobě vytváří tlak na růst mezd a dlouhodobě na růst dělnické populace.