Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky

• Stádium nezralého průmyslu – které vyžaduje ochranářskou politiku.

• Stádium průmyslové zralosti – pro které je vhodná politika svobodného obchodu.

Úskalí teorie: nelze kvantifikovat průmyslovou zralost, v praxi je problematický přechod od ochranářské politiky státu k volné konkurenci.

Otázka č. 70: Vysvětlete spor o ekonomickou racionalitu socialismu. Str. 76

Socialismus je demokratická ideologie, která klade hlavní důraz na solidaritu a která věří, že by ekonomika i další odvětví společnosti měly být do značné míry centrálně řízeny. Jako socialismus jsou označovány názory odsuzující soukromé vlastnictví, konkurenci a honbu za ziskem, jakožto příčiny bídy dělníků. Francouzský socialismus se dělí na 3 proudy:

• Asociacionismus: základem je hospodářská komunita, která by měla společné vlastnictví. Nepovažuje se centrální plánování ani zrušení státu.

• Anarchismus: systém založený na dobrovolných komunitách, nebylo požadováno zrušení soukromého vlastnictví.

• Saint – Simonismus: jedná se o představu centrálně plánovaného a řízeného systému.

Lausannská škola

Otázka č. 74: Charakterizujte Lausannskou školu a její představitele. Str. 87-90

Škola vzešla z marginalistické revoluce. Název odvozen od švýcarské univerzity, kde působili i dva hlavní představitelé: Léon Walras a Vilfredo Pareto.

Hlavními tématy školy byly: ekonomická rovnováha – všeobecná rovnováha

ekonomický blahobyt

Charakteristickým znakem školy byla metoda všeobecné rovnováhy zkoumající všechny trhy jako vzájemně závislé. Autorem všeobecné rovnováhy byl L. Walras.

Léon Walras – prezentoval své ekonomické teorie na ekonomických modelech. Vytvořil systém vzájemně závislých dílčích trhů. Rovnováhu chápal jako koloběh, kde výrobní faktory slouží k výrobě statků a statky slouží k udržování výrobních faktorů. Trh je vyčišťován od přebytečné nabídky nebo poptávky pohybem cen (k rovnovážné úrovni). Celkově vytvořil 4 modely: model směny, výroby, kapitálu a peněz. Závislost mezi subjekty a trhy vyjádřil jako soustavu rovnic. Jejich řešením vznikla sestava rovnovážných cen, které udržovaly celý systém trhů v rovnováze.

Aby byla rovnováha stabilní, pro každého jednotlivce i pro každý trh vytvořil jednu rovnici rovnováhy. Všeobecná rovnováha pak byla řešením této soustavy rovnic.

Vilfredo Pareto – nástupce Walras, odmítl kardinalistické pojetí užitku. Prosazoval ordinalistické pojetí užitku → užitek nelze měřit. Statky je nutno chápat jako substituty a komplementy a spotřebitel porovnává různé kombinace statků. Je schopen je seřadit do škály preferencí. Pareto je autorem ordinalistické verze chování spotřebitele, při níž využil indiferenční křivky. Křivky vyjadřují kombinace množství statku X a statku Y, které poskytují spotřebiteli stejný užitek. Čím jsou vzdálenější od počátku, tím vyšší užitek poskytují, neprotínají se, jsou konvexní vůči počátku (jsou klesající).