Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Ordinalistické pojetí užitku: užitek nelze měřit. Statky je nutno chápat jako substituty a komplementy a spotřebitel porovnává různé kombinace statků. Je schopen je seřadit do škály preferencí. Pareto je autorem ordinalistické verze chování spotřebitele, při níž využil indiferenční křivky. Křivky vyjadřují kombinace množství statku X a statku Y, které poskytují spotřebiteli stejný užitek.
Otázka č. 66: Vysvětlete Paretovo pravidlo 80/20. Str. 90
Paretovo pravidlo 80/20: velká část bohatství (80%) je v rukou malého množství lidí (20%). Podle pravidla 80/20 vede menšina příčin, vstupů či úsilí k většině výstupů či prospěchu. Existuje tedy vnitřně daná nerovnováha mezi příčinami a výsledky, vstupy a výstupy, úsilím a odměnou.
Cambridgská škola
Otázka č. 75: Charakterizujte Cambridgeskou školu a její představitele. Str. 91-102
Jejím základem je marginální teorie. Znakem této školy je snaha uchovat tradici anglických klasiků. Společným znakem s Lausannskou školou je zájem o ekonomickou rovnováhu a ekonomický blahobyt. Obě školy se však odlišují metodou pro určování rovnováhy trhů.
Škola používala metodu dílčí rovnováhy trhu. Zkoumala poptávku, nabídku a rovnováhu určitého trhu za předpokladu ceteris paribus = za jinak nezměněných podmínek ( na všech ostatních trzích nedochází k žádným změnám).
Alfred Marshall: považoval za prospěšnou tržní soutěž. Pro pochopení tržních procesů doporučoval tvorbu jednoduchých modelů. Metoda dílčí rovnováhy, již používal, představovala zkoumání trhu jednoho statku, nezávisle na ostatních trzích, tedy za předpokladu ceteris paribus. Zastával kardinalistické pojetí užitečnosti ve smyslu, že člověk dokáže měřit mezní užitečnost statku nepřímo, prostřednictvím peněz. Cena, kterou je kupující maximálně ochoten za zboží zaplatit, měří jeho mezní užitečnost – cena poptávky. Užitečností peněz Marshall myslel užitečnost peněžního důchodu. Při odvozování poptávky z funkce mezní užitečnosti objevil spotřebitelův přebytek. Zkoumal i tržní nabídku, která je součtem nabídek jednotlivých firem. V krátkém období je vždy rostoucí, v dlouhém období není průběh jednoznačný.
Marshallova teorie rovnovážné ceny byla univerzální teorií, která sjednocovala předchozí teorie, tedy nákladovou teorii klasických politických ekonomů a užitečnostní teorii marginalistů. Aby mohl vysvětlit rovnovážnou cenu, spojil poptávku s nabídkou. Pojem přirozená cena nahradil rovnovážnou cenou. Zrušil rozlišování hodnoty a tržní ceny a nahradil je rovnovážnou a nerovnovážnou cenou.
Dále vytvořil teorii Marshallových nůžek. Určil význam poptávky pro určení rovnovážné ceny.
Zavedl inovaci do teorie užitečnosti, a to cenovou elasticitu poptávky. Jedná se o procentní změnu poptávaného zboží, která je vyvolána jednoprocentní změnou ceny. Umožnil tak zkoumat vlivy změn ceny na velikost peněžních výdajů na daný statek. Při elasticitě menší než 1 pokles ceny výdaje sníží a růst ceny výdaje zvýší. Při elasticitě vyšší než 1 pokles ceny výdaje zvýší a růst ceny výdaje sníží.