Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky

Friedrich August von Hayek vytvořil alternativní proud v rakouské škole. Rozvíjel metodu falzifikace: je založena na předpokladu, že žádná teorie nikdy není definitivně potvrzena, je vždy pouze ve stadiu, kdy nebyla platně vyvrácena. Také on měl svou vlastní teorii hospodářského cyklu. Rozpracoval ji z monetární teorie hospodářského cyklu. Za zdroj ekonomické nerovnováhy považoval peníze, zvláště bankovní úvěry. V souvislosti s tím použil i pojem vynucené úspory (omezení spotřebních výdajů obyvatelstva). Kritizoval Keynesovu teorii zaměstnanosti, protože udržování plné zaměstnanosti pomocí fiskální a monetární politiky vede pouze k inflaci. Plnou zaměstnanost lze podle Hayeka zajistit pouze poklesem mezd. Také kritizoval socialismus.

Následovníkem rakouské školy byl Joseph Schumpeter. Lišil se od rakouské školy několika tvrzeními: ekonomie se nejvíce ze společenských věd blíží vědám přírodním a matematizace ekonomie je dobrá věc. Akceptoval teorii všeobecné rovnováhy a vypracoval teorie podnikatele, podnikatelského zisku a teorii hospodářského cyklu. Podnikatele chápal jako novátora, který je schopen přinášet inovace, zavádět nové výrobky na trh. Podnikatel – inovátor je hybnou silou ekonomického růstu. Podnikatelský zisk vzniká v důsledku úspěšné inovace (= ty, které vyvolávají zájem spotřebitelů). Inovace a podnikatelský zisk jsou průvodním jevem rostoucího hospodářství. Inovace vyžaduje, aby podnikatel dociloval alespoň nějaký čas mimořádný (monopolní) zisk plynoucí z monopolního ovládání dané inovace. V důsledku imitace dalšími podnikateli po čase tento zisk zmizí. Inovační proces může probíhat jen na nedokonale konkurenčních trzích. Protože tyto trhy skýtají prostor pro funkci podnikatele – inovátora.

Otázka č. 67: Vysvětlete statky prvního řádu, vyšších řádů a oklikovost výroby. Str. 104-106

Carl Menger rozlišoval statky prvního řádu a statky vyšších řádů

Statky prvního řádu uspokojují lidské potřeby přímo (spotřební zboží a služby). Statky vyšších řádů uspokojují potřeby nepřímo tím, že slouží k výrobě statků prvního řádu. Výrobní proces je přetváření statků vyšších řádů na statky prvního řádu, kdy statky vyššího řádu jsou vlastně příští statky prvního řádu, což v konečném důsledku znamená, že rovněž mají subjektivní hodnotu. Náklady rovněž vyjádřil užitečností, protože je chápal jako hodnoty statků vyšších řádů, které jsou dány subjektivní hodnotou statků prvních řádů.

Oklikovost výroby zavedl jako pojem von Böhm – Bawerk a můžeme ji chápat jako rostoucí strukturu výroby, tedy propracovanější technologický postup. Čím oklikovější naše metody výroby budou, tím produktivnější bude výsledek.

Otázka č. 108: Vysvětlete princip tvorby ceny Carla Menger, proč tato ekonomická směna není směnou ekvivalentní? Str. 105