Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky

V teorii mezní produktivity byl zjištěn problém, který byl označen jako vyčerpání produktu. Teorie rozdělování na základě mezní produktů měla fungovat na principu součtu mezních produktů jednotlivých výrobních faktorů. Pokud se tedy zvýší zapojení každého výrobního faktoru do výroby produktu, potom by takto vyvolaný přírůstek produkce měl být roven součtu mezních produktů těchto výrobních faktorů. K takovémuto „vyčerpání“ mezními produkty výrobních faktorů dochází jen v případě konstantních výnosů z rozsahu (vstupy i výstup rostou ve stejné proporci). V případě rostoucích výnosů z rozsahu (při proporcionálním zvýšení daného vstupu se celkový výstup zvýší více jak proporcionálně) není produkt vyčerpán, přírůstek produktu převyšuje sumu mezních produktů a při klesajících výnosech z rozsahu (při proporcionálním zvýšení daného vstupu se celkový výstup sníží) přírůstek produktu nepokrývá sumu mezních produktů. Výnosy z rozsahu s růstem produkce nejdříve rostou, potom jsou konstantní a následně klesají. Tento poznatek vymezil platnost teorie mezní produktivity pouze pro případ specifických produkčních funkcí, které vedou ke konstantním výnosům z rozsahu.

Otázka č. 97: Proč teorie mezní produktivity Johna Batese Clarka byla prostředkem k vysvětlení cen výrobních faktorů a tedy i k vysvětlení cenotvorného procesu? Str. 113

Teorie mezní produktivity vysvětluje chování firmy při najímání výrobních faktorů. Snaží se vysvětlit, jak postupovat při volbě optimální struktury výrobních faktorů, jaké druhy, počty a jakou zvolit jejich vzájemnou kombinaci. Teorie říká, že firma najímá takový počet výrobních faktorů, při kterém příjem z mezního produktu (příjem z produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru) se rovná nájemní ceně tohoto faktoru. A ceny výrobních faktorů ovlivňují nabídku a tedy i ceny statků. Závěr: teorie mezní produktivity je prostředkem k vysvětlení cen výrobních faktorů, a tedy i k vysvětlení cenotvorného procesu.

Otázka č. 102: M = k. Y M .V = P . T, vysvětlete o jaké rovnice se jedná a co vyjadřují? Str. 116

Rovnice M .V = P . T, jedná se o rovnici směny ve Fisherově teorii peněz. Teorie peněz je nástrojem k vysvětlení faktorů, které ovlivňují inflaci. Je transakční verzí kvantitativní teorie peněz. Zkoumá vztahy mezi množstvím peněz, rychlostí jejich obratu, cenovou hladinou a objemem transakcí.

M .V = P . T

Tok peněžních výdajů za peněžní hodnota transakcí za dané období

určité časové období

M…. množství peněz v oběhu P….cenová hladina

V…...rychlost obratu peněz T….fyzický objem transakcí

Rovnice vyjadřuje makroekonomickou podmínku rovnováhy na trzích. Pokud je rovnováha narušena, dojde postupně k jejímu opětovnému nastolení prostřednictvím změny cenové hladiny. Konečným závěrem této teorie je, že alespoň v dlouhém období se změny množství peněz promítají v proporcionálních změnách cenové hladiny. Pokud se zabýváme inflací, pak můžeme z této rovnice odvodit, že růst množství peněz v oběhu zvyšuje cenovou hladinu.