Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky

Cena statku se pohybuje v mezích, které vytvoří prodávající a kupující, a to tak, že horní hranice ceny je dána oceněním statku kupujícím a dolní oceněním prodávajícího. Jedná se o ekonomickou směnu, tedy nižší subjektivní hodnota je směňována za vyšší, přispívá tedy k vyššímu uspokojení potřeb.

Na druhé straně směna ekvivalentní nepřispívá ke zvýšení uspokojení směňujících. Tudíž je neekonomická.

Otázka č. 36: Vysvětlete pojetí úroku rakouské školy. Str. 106

Je to pojetí úroku Eugena von Böhm – Bawerka. Teorii úroku založil na zjištění, že lidé preferují přítomné statky před budoucími. Budoucí potřeby nepociťují lidé tak naléhavě jako přítomné, proto budoucí statky mají menší hodnotu než statky přítomné. Chápal úrok jako ažio, tedy rozdíl mezi hodnotou statků přítomných a hodnotou statků budoucích.

Otázka č. 34: Vysvětlete pojem náklady obětované příležitosti. Str. 107

Náklady obětované příležitosti jsou ztrátou mezní užitečnosti statků či služeb, o které člověk přišel z důvodu volby alternativního využití zdrojů. Obětovaná příležitost je druhou volbou na žebříčku preferencí člověka. Tím, že se rozhodl pro jinou možnost, nebyla tato druhá nejlepší volba realizována a proto musela být obětována. Obětovaná užitečnost nevyrobených statků je to, co určuje náklady.

Otázka č. 89: Jaký je rozdíl v Hayekově a Schumpeterově pojetí hospodářského cyklu? Str. 108, 112

Hayekova teorie HC: Za zdroj ekonomické nerovnováhy považoval peníze a zvláště bankovní úvěry. V teorii cyklu hraje důležitou roli struktura kapitálu. HC vznikne v důsledku poklesu úrokové míry, podnikatelé vidí příčinu poklesu v poklesu vzácnosti kapitálu (nastává tehdy, když rostou dobrovolné úspory obyvatel). Tato iluze způsobená centrální bankou motivuje podnikatele k investování do oklikovějších výrob, tím přetahují výrobní zdroje ze spotřebního sektoru do sektoru investičního. Rostou ceny spotřebních statků a klesá jejich nákup. Růst cen spotřebních statků způsobuje inflaci a dále snižuje poptávku po těchto statcích a mění strukturu spotřeby (růst výdajů na autonomní spotřebu). Vznikají vynucené úspory (omezení spotřebních výdajů obyvatel). Z těchto úspor jsou financovány zvýšené investice. Ale úspory se časem vyčerpají díky tomu, že ceny rostou rychleji než mzdy. Úroková míra se vrací na původní úroveň. Tato situace je počátkem deprese. Podnikatelé zjišťují, že řada investic byla špatnými investicemi a začínají je odbourávat.

Schumpeterova teorie HC: příčinu vzniku viděl v inovačních vlnách. Současně s ekonomickým růstem spouštějí inovace také HC, a to proto, že nemají charakter plynulého toku, ale nárazových vln. Převratné inovace vyvolávají další inovace a vytváří inovační vlnu. Ta může vyvolat očekávání trvalejší prosperity, což způsobuje mimo jiné růst investic. Rostoucí investice brzy naráží na nedostatek úspor (nedostatek úspor, resp. vysoká poptávka po penězích zvedá úrokovou míru). Inovační vlna se vyčerpá a mnoho investic se ukáže být špatnými investicemi. Boom přechází v depresi, což je ozdravný proces, protože dochází k odbourávání špatných investic.