Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky

k je koeficient vyjadřující jaké procento svého peněžního důchodu chce

tento člověk držet v hotovosti

Při agregovaném tvaru rovnice M = k * Y vyjadřuje levá strana nabídku peněz (celkové hotovostní zůstatky) a pravá strana poptávku po penězích (celkové hotovostní zůstatky, které chtějí lidé držet).

Cambridgeská rovnice je podmínkou rovnováhy na peněžním trhu. Agregovaná rovnice je součtem hotovostních zůstatků všech jednotlivců.

M – celkové množství peněz v oběhu (nominální peněžní zásoba)

k – cambridgeský koeficient, který procentuálně vyjadřuje průměrné množství peněz, které chtějí lidé držet v hotovosti

Y – nominální národní důchod

Otázka č. 24: Vymezte podmínky dokonalé konkurence, kdo je jejich autorem? Str. 100

Autorem je Joan Robinsonová, Američanka, která je považovaná za představitelku Marshallova školy. Ve své knize vymezila podmínky dokonalé konkurence a zjistila, že většina trhů je nedokonale konkurenční.

Podmínky dokonalé konkurence:

• Velký počet firem

• Homogenní produkt

• Dokonalá informovanost kupujících o všech prodávajících a jejich cenách

• Nulové náklady na změnu dodavatele

Podmínka rovnováhy firmy: firma maximalizuje svůj zisk v bodě, kde se protíná křivka mezních nákladů s křivkou mezních příjmů.

Rovnováha trhů: je bod vyrovnání průměrných nákladů AC a průměrného příjmu (ceny) AR. V tomto bodě dosahuje firma pouze normálního zisku, který je zahrnut v jejích nákladech.

Otázka č. 111: Vysvětlete teorii monopolistické konkurence Edwarda Chamberlina. Str. 101

Chamberlin se zabýval chováním skupiny firem. Za hlavní příčinu nedokonalosti trhu považoval diferenciaci produktů. Odlišný produkt, který je výsledkem strategie diferenciace v konkurenčním boji, vytváří skupinu blízkých substitutů. Proto nezkoumal rovnováhu trhu, ale rovnováhu skupiny firem, které prodávají podobný, ale poněkud odlišný výrobek. Velkou skupinu firem, která produkuje diferencovaný produkt, nazval monopolistickou konkurencí, malou skupinu firem oligopolem. Jednou z forem odlišení je reklama. Díky reklamě dochází k odlišení prodejních nákladů od nákladů výrobních. Chamberlin do prodejních nákladů zahrnul hlavně náklady na reklamu. Pokud firma zvýší prodejní náklady, její nákladová křivka se posune nahoru, ale podaří se jí tím zvýšit poptávku po svém výrobku a křivka poptávky se rovněž posune nahoru. Tento fakt odporoval Marshallova předpokladu, že funkce poptávky a nabídky jsou na sobě nezávislé a tudíž posun jedné křivky neovlivňuje křivku druhou.

Rakouská škola

Otázka č. 76: Charakterizujte Rakouskou školu a její představitele. Str. 103-112

Rakouská škola vznikla na základě marginalistické revoluce. Základ její teorie vychází ze zkoumání chování jednotlivce. Odlišuje se od lausannské a cambridgeské školy zejména v úplném odmítnutí teorie nákladů vycházející z teorie mezní produktivity /odvozená poptávka po výrobních faktorech/ a svou metodologií, jejíž podstatou je analýza lidského jednání a využívání deduktivní logiky.