Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Keynesiánství
Otázka č. 95: Proč Keynes považoval monetární politiku za málo účinnou? O kterou teorii se jedná? Str. 121-130
Na základě makroekonomických analýz dospěl k závěru, že existuje ještě obecnější teorie, než je teorie neoklasických ekonomů. Podle jeho teorie za určitých okolností nemusí trh nutně spět k nejefektivnějšímu bodu, ale může se ustálit v situaci, kdy je produkt nízký a nezaměstnanost vysoká (nedostatečná agregátní poptávka). Faktory, které mohou tento stav vyvolat, jsou spekulativní motiv poptávky po penězích a past na likviditu. Tyto jevy mohou způsobit absolutní neúčinnost monetární politiky. Největším ekonomickým problémem je podle Keynese nezaměstnanost. Řešení málo účinné měnové politiky vidí ve státní rozpočtové stimulaci (fiskální politika) agr. poptávky v dobách deprese a krytí jejího schodku v době konjunktury.
Spekulativní motiv poptávky: spekulanti mají představu „normální“ úrokové míry a změnami poptávky po penězích reagují na odchylky skutečné úrokové míry od normální míry.
Past na likviditu: nedostatečná účinnost monetární poptávky v době deprese. Vychází ze spekulačního motivu preference likvidity. Proto regulace úrokové míry CB není spolehlivou zárukou plné zaměstnanosti.
Otázka č. 52: Keynesiánství a jeho vztah k nezaměstnanosti. Str. 121-130
Nezaměstnanost je pro keynesiánce největším ekonomickým problémem. Její řešení vidí ve státní rozpočtové stimulaci (fiskální politika) agregátní poptávky v době deprese a krytí jejího schodku v době konjunktury. Prosazují stabilizační hospodářskou politiku založenou na uplatňování státních intervencí v podobě rozpočtové a měnové politiky, aby bylo dosaženo plné zaměstnanosti. Stát má ovšem zasahovat pouze tehdy, pokud dojde k selhání tržního mechanismu.
Příčinou nezaměstnanosti je nedostatečná agregátní poptávka. Popřel tak samočisticí schopnost trhu práce. Vysvětlení: pokud zaměstnavatelé sníží svým zaměstnancům mzdy, sníží tím i jejich koupěschopnost, což má za následek snížení celkové agregátní poptávky. Výrobci díky tomu budou dosahovat nižších zisků, budou omezovat výrobu a propouštět zaměstnance. Tímto způsobem se situace dostává do spirály, jejíž řešení vyžaduje vnější zásah.
Pomocí viditelné ruky státu chtěl dosáhnout plné zaměstnanosti. Definoval 4 cesty k dosažení plné zaměstnanosti: rozdělování důchodů (progresivní zdanění důchodů), ovlivňování sklonu i investicím (pomocí měnové politiky udržovat nízké úrokové míry), vládní výdaje (vyplnit nedostatek soukromé poptávky), zdanění (v recesi nižší daně, v konjunktuře vyšší daně k financování deficitů SR).
Otázka č. 53: Vysvětlete viditelnou ruku státu, za jakých podmínek má být použita. Str. 121-130
Keynesova hlavní myšlenka byla, že tržní ekonomika již není schopna úspěšně fungovat pouze na základě samoregulačních tržních sil. Proto hledal možnost nápravy a nalezl ji v hospodářské politice státu. V podstatě tento vývoj znamená přechod od neviditelné ruky trhu k „viditelné ruce státu“. Stát má ovšem zasahovat pouze tehdy, když dojde k selhání tržního mechanismu. Viditelnou ruku státu chtěl uplatnit hlavně při řešení otázky nezaměstnanosti a také efektivní (agregátní) poptávky. Viditelná ruka státu znamená zásahy v rámci fiskální politiky ke stimulaci agregátní poptávky, využívání vládních výdajů a zdanění.