Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky

Na základě srovnání očekávaných výnosů a rizik z různých kombinací držby cenných papírů a peněžních zůstatků, vytvořil Tobin model optimální struktury portfolia. Ekonomický subjekt volí takovou kombinaci, která mu přináší nejvyšší očekávaný užitek. Očekávaný užitek závisí na subjektivním ocenění kombinací výnosů a rizik. Model je založen na indiferenční analýze, kdy indiferenční křivky vyjadřující stejnou užitečnost, jakou danému ekonomickému subjektu přináší různé kombinace rizik a výnosů spojených s držbou cenných papírů.

Ke změně optimální struktury může dojít v případě změny úrokové míry, kdy roste užitek z držby obligací.

Otázka č. 94: Vysvětlete příčiny stagflace v 70. letech 20. stol. Str. 140

Stagflace v 70. letech byla způsobena hospodářskou politikou poptávkových stimulů a přerozdělování. To vedlo ke vzniku nabídkových nepružností, díky nimž ztratila keynesiánská politika účinnost. Problémy byly také způsobeny vlivem neustálého tlaku na růst mezd, který vyvolávaly hlavně odbory. Tento mzdový nárůst měl nepříznivý vliv na inflaci. Nastala tedy stagflace, která znamená stagnaci ekonomiky a růst inflace. Stagnace je provázena růstem nezaměstnanosti.

Chicagská škola

Otázka č. 101: Proč může být dosahováno zisku i v podmínkách dokonalé konkurence? Str. 145

Jedná se o teorii podnikatelského zisku Franka Knighta. Dokázal, že podnikatelský zisk vzniká i v podmínkách dokonalé konkurence, ve stavu rovnováhy. Příčinou zisku je nejistota. Knight rozlišil dva pojmy: riziko a nejistota. Riziko chápe jako situace, která může nastat s určitou pravděpodobností, zatímco nejistota nemůže být charakterizována pravděpodobností.

Podnikání, které je zdrojem zisku, chápe jako proces probíhající v čase. Nákup výrobních faktorů probíhá v jinou dobu, než prodej hotových produktů. Základem takto chápané nejistoty je neznalost budoucí ceny. Podnikatel tedy odhaduje budoucí ceny. Tento odhad se však nemusí vyplnit. Na základě svého odhadu nakupuje výrobní faktory za ceny odpovídající hodnotě mezních produktů těchto faktorů. Hodnoty mezních produktů opět kalkuluje na základě odhadované budoucí ceny statků. Pokud je odhad ceny zcela správný, podnikatel nedosahuje zisku, protože cena právě pokrývá náklady. Pokud skutečná cena je vyšší než očekávaná, vzniká zisk, který není odměnou žádného z výrobních faktorů. Jedná se o zisk, který vzniká v důsledku nepředvídaného příznivého vývoje. Zisky nebo ztráty jsou potom rozdílem mezi očekáváním a skutečností.

Otázka č. 93: Proč Friedman považuje hospodářskou politiku za málo účinnou? Str. 146, 150

Milton Friedman kritizoval zásahy vlády, které tvorbou překážek vstupu na trh vytváří podmínky pro rozvoj monopolů. Velké rozpočtové výdaje viděl jako plýtvání ekonomickými zdroji. Také považoval za málo účinnou rozpočtovou politiku. Příčinou byl efekt vytěsnění, kdy rozpočtový deficit nemůže výrazně zvýšit agregátní poptávku, protože dochází k nahrazování soukromých výdajů státními. Monetární politika má naproti tomu velký vliv. Prosazoval řízení měnového agregátu namísto Keynesova řízení úrokových měr.