Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Příznivci racionálního očekávání dospěli k závěru, že neexistuje ani krátkodobá zaměnitelnost inflace a nezaměstnanosti, protože ekonomické subjekty nepodléhají peněžní iluzi, ale předpokládají cenový a mzdový růst. Tento cenový nárůst okamžitě započítávají do vlastních cen a cenových dohod. Také znají účinky měnové expanze na inflaci. Snížení nezaměstnanosti pod přirozenou míru je pak možné jedině prostřednictvím nepředvídatelných zásahů státu (překvapení, šok). Proto byla krátkodobá i dlouhodobá Phillipsova křivka nahrazena teorií pravdivé a jevové Phillipsovy křivky. Jevová křivka znázorňuje zaměnitelnost inflace a nezaměstnanosti v důsledku nepředvídatelného šoku.
Neúčinnost hospodářské politiky je nejvýznamnější přínos školy racionálních očekávání. Stát svou hospodářskou politikou usiluje o vyvolání určitého chování ekonomických subjektů. Nepočítá však s racionálním očekáváním ekonomických subjektů, které jsou schopny předvídat důsledky těchto zásahů a předem se jim přizpůsobit. Na ekonomiku má proto vliv jen hospodářská politika, která má charakter překvapení nebo šoku.
Přesto je podle představitelů školy nejlepší hospodářská politika založená na politice dlouhodobých stabilních pravidel. Takováto politika lépe funguje, protože lidé si můžou vytvářet svá racionální očekávání. Překvapení a šoky destabilizují a zhoršují ekonomiku.
Otázka č. 78: Charakterizujte školu strany nabídky. Str. 162-163
Tato škola odmítá úlohy státu při zajišťování plné zaměstnanosti a politiku zaměřenou na poptávkovou stranu. Vzniká jako reakce na jednostranné zaměření ekonomie hlavního proudu na problematiku agregátní poptávky. Ekonomové strany nabídky se zaměřili hlavně na negativní dopady daňové politiky. Hypotéza: nabídka není pružná na růst poptávky, ale na nabídkové podněty. Z toho lze vyvozovat význam snížení mezních daňových sazeb na nabídkovou stranu ekonomiky.
Daňové sazby mají vliv na nabídku práce, protože když stát nastaví vysoké mezní daňové sazby z mezd, lidé nabízejí málo práce. Při nízkých mezních daňových sazbách nabízejí více práce. Také mají daňové sazby vliv na úspory. Když je mezní daňová sazba z úspor vysoká, lidé preferují spotřebu, což vede k omezení akumulace kapitálu a nízkému ekonomickému růstu. Takže mezi daňovými sazbami a agregátní nabídkou existuje silný vztah.
Vysoké mezní daňové sazby také vedou ke snahám vyhýbat se placení daní, což vede k přechodu z peněžní ekonomiky do podzemní ekonomiky. Tato ekonomika je však méně efektivní a přináší méně peněz do státního rozpočtu.
Otázka č. 114: Jaký je vztah mezi mírou zdanění a daňovými výnosy? Str. 163
Vztah mezi mírou zdanění a daňovými výnosy znázorňuje Lafferova křivka. S růstem daňových sazeb daňové příjmy státu zpočátku rostou a následně začínají klesat. Příliš vysoké zdanění vede k oslabení motivace k práci a naopak podporuje podzemní ekonomiku. Lafferův bod znázorňuje sazbu daně, která maximalizuje daňové příjmy státu. Tento bod nelze považovat za optimální stav, protože cílem hospodářské politiky není maximalizovat daňový příjem, ale maximalizovat agregátní nabídku a tím i výkon ekonomiky. Optimální míra zdanění je v levé části, pod Lafferovým bodem.