Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Otázka č. 81: Vysvětlete podstatu Friedmanovy nové kvantitativní teorie peněz. Str. 147-148
Tato teorie byla rehabilitací kvantitativní teorie peněz, kterou keynesiánci považovali za málo účinnou. Vychází ze 2 hlavních poznatků: stabilní charakter poptávky po penězích (teorie permanentního důchodu) a pochopení rozdílů mezi dlouhodobými a krátkodobými účinky změn peněžní zásoby, popření neutrality peněz v krátkém období.
Východiskem teorie je analýza poptávky po penězích. Je sice funkcí mnoha proměnných (reálná hodnota bohatství a její změny, rozdělení kapitálu na lidský a nikoli-lidský, srovnávání očekávaných výnosů z aktiv s očekávanou mírou inflace, vliv nestabilnosti funkce), ale je to funkce stabilní. Silná vazba je i mezi změnami nabídky peněz a nominálním národním důchodem. Nabídka peněz je dána zvnějšku a je nezávislá na fungování ekonomiky. Změny nabídky peněz vyvolávají změny v nominálním důchodu tak, že se nejprve projeví ve změnách reálného důchodu (6-9 měsíců) a teprve poté ve změnách cenové hladiny (za dalších 6-9 měsíců). Celkové zpoždění mezi změnou množství peněz v oběhu a pohybem cenové hladiny činí v průměru 12-18 měsíců.
Otázka č. 47: Jsou peníze vůči reálné ekonomice neutrální? Str. 148
Friedman popíral neutralitu peněz v krátkém období. Změny nabídky peněz mají v krátkém období silné reálné účinky – mění reálný produkt a zaměstnanost. Peníze jsou neutrální pouze z dlouhodobého hlediska. Nabídka peněz je rozhodujícím faktore, který vyvolává nerovnovážné situace v ekonomice. Změny v nabídce jsou šoky, které mění ceny i reálné veličiny. Tržní ekonomika je stabilní systém, v němž výrazné hospodářské poruchy (recese, inflace, deflace) způsobují změny v nabídce peněz. Inflace je tedy pouze finanční jev, který vzniká, když růst nabídky peněz je rychlejší než růst reálného produktu.
Otázka č. 104: Phillipsova křivka krátkodobá, dlouhodobá a přirozená míra nezaměstnanosti.
Krátkodobá Phillipsova křivka znamená, že můžeme volit mezi nezaměstnaností a inflací. Ale z dlouhodobého hlediska to není možné, protože zaúčinkuje peněžní iluze a adaptivní inflační očekávání.
Peněžní iluze je chápána jako neschopnost ekonomických subjektů rozlišit rozdíl mezi nominálními a reálnými mzdami a cenami. Lidé považují zvýšení nabídky peněz za růst reálných mezd a nabízejí více práce. Firmy nerozeznávají inflační růst cenové hladiny a reagují zvýšením produkce. V krátkém období tedy dochází díky růstu inflace k růstu produkce i poklesu nezaměstnanosti. Ovšem po vyprchání peněžní iluze lidé zjišťují, že růst mezd a cen byl způsobený pouze inflací a sníží nabídku práce. Nezaměstnanost se vrací na původní úroveň = na přirozenou míru nezaměstnanosti. Ale tento návrat nevrátí inflaci na původní úroveň, protože zafunguje adaptivní inflační očekávání. To vysvětluje setrvačnou povahu inflace. Jakmile se v ekonomice nějakou dobu vyskytuje inflace, zabudovává se do inflačních očekávání ekonomických subjektů, tj. je zahrnuta do budoucích cenových požadavků a cenové tvorby. To přeměňuje očekávanou inflaci ve skutečnou.