Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky

Keynesiánská produkční funkce vychází z předpokladu, že jediný variabilní faktor je práce. Reálný národní důchod je funkcí zaměstnanosti. Keynesiánská produkční funkce spojuje stranu poptávky, vyjádřenou v 1. kvadrantu se stranou nabídky ve 3. kvadrantu. Vyjadřuje vztah, že plná zaměstnanost odpovídá potenciálnímu produktu.

Otázka č. 118: Vysvětlete Modigliániho hypotézu životního cyklu. Str. 136

Jedná se o novou teorii úspor domácnosti založenou na hypotéze životního cyklu. Základem je myšlenka, že lidé rozvrhují svou spotřebu podle svých očekávaných důchodů v průběhu jednotlivých etap celého svého životního cyklu, kdy hlavní snahou je eliminovat velké výkyvy ve spotřebě.

Mladí lidé spotřebovávají více než vydělávají, zadlužují se, protože očekávají, že dluhy budou splácet z budoucích vyšších příjmů. Střední generace spotřebovává méně, protože jednak splácí dluhy a zároveň spoří na stáří. Staří lidé opět spotřebovávají více než vydělají, protože žijí z minulých úspor. Úspory jednotlivce nezávisí jen na jeho běžném důchodu, ale taky na jeho bohatství, očekávání budoucích příjmů a věku.

Agregátní úspory domácností:

Běžné úspory nejsou dány výší důchodu domácností, ale jejich růstem, jsou závislé na demografickém vývoji a věkové struktuře obyvatel a jsou závislé na bohatství domácností a v důsledku toho závisí i na úrokové míře.

Hypotéza životního cyklu, která se stala základem nové funkce spotřeby a funkce úspor v keynesiánské ekonomii, dokázala, že změny důchodů nemají tak velký vliv na spotřebu jak keynesiánská ekonomie předpokládala.

Otázka č. 104: Phillipsova křivka krátkodobá, dlouhodobá a přirozená míra nezaměstnanosti. Str. 137

Phillipsova křivka vyjadřuje kauzální vztah mezi nezaměstnaností a inflací. Teorie křivky ukazuje, že cílem hospodářské politiky nemůže být plná zaměstnanost, ale vždy jen určitá kombinace inflace a nezaměstnanosti. Snížení zaměstnanosti je vždy vykoupeno určitým zvýšením inflace a naopak.

Ale v případě dlouhodobé křivky to neplatí, protože dlouhodobá křivka je na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti, takže si vláda nemůže vybrat mezi vysokou inflací a nízkou nezaměstnaností a naopak.

Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra, kdy je nezaměstnanost na úrovni potenciálního produktu.

Otázka č. 85: Vysvětlete Tobinův model struktury portfolia. Str. 138

Teorie portfolia je rozvinutím Keynesovy teorie poptávky po penězích. Jedná se o propojení analýzy spekulační poptávky po penězích s mikroekonomickou analýzou. Tuto teorii založil na své teorii rizika, která vyjadřuje substituční vztah mezi rizikem a výnosem z různých druhů aktiv, včetně peněz. Tobin se zabýval pouze dvěma variantami, ve kterých se mohou ekonomické subjekty držet své finanční prostředky. Jedná se o peníze a obligace. Riziko spojené s držbou cenných papírů je považováno za přímo úměrné očekávanému výnosu. Struktura majetku ovlivňuje riziko i očekávaný výnos. Čím vyšší podíl majetku tvoří cenné papíry, tím je vyšší riziko a očekávaný výnos.