Makroekonomie 2 RMAKP - Vypracované otázky

Z grafu vyplývá, že stejného daňového výnosu můžeme dosáhnout při dvou daňových sazbách. Jedna je nižší a druhá vysoká. Všechny sazby, které leží v tzv. prohibitivní zóně, by se nikdy neměly uplatňovat, protože vedou k neefektivitě a poklesu výkonu ekonomiky. Ekonomika se dostává do recese.

Otázka č. 79: Charakterizujte školu veřejné volby a teorii politického cyklu. Str. 165-166

Není reakcí na keynesiánství, ekonomové této školy se zabývají chováním člověka jako člověka politicko-ekonomického. Aplikují na něj ekonomické postupy a snaží se o analýzu chování lidí v reálných podmínkách.

Hlavní charakteristikou je sloučení politologie s ekonomií. Politologie vychází z předpokladu, že politický člověk sleduje veřejný zájem. Zkoumá tedy chování člověka na veřejnosti. Oproti tomu ekonomie tvrdí, že ekonomický člověk sleduje vlastní zájem, zkoumá chování člověka na trhu.

Škola veřejné volby říká, že politický a ekonomický člověk může být totožný. Považuje voliče za zákazníka a politika za výrobce, či obchodníka. Vychází z metodologického individualismu, tzn. že volí a jedná jedinec. Zastává také názor, že jednotlivci jsou schopni přinést určitou oběť ve prospěch veřejného blaha. Používá ekonomické nástroje a metody k analýze politického chování. Obecně je považována za ekonomickou analýzu politiky.

Politický cyklus: vychází se z předpokladu, že vlády se chovají tak, aby získaly co nejvíc hlasů ve volbách. Proto má na hospodářský cyklus značný vliv cyklus politický. Přibližně jeden až dva roky před volbami stávající vláda uplatňuje politiku poptávkové expanze (expanzivní fiskální politika), protože přináší růst produkce a zaměstnanosti. Růst inflace se však projevuje až se zpožděním po volbách. Proto po volbách následuje protiinflační politika poptávkové restrikce, jejíž pozitivním důsledkem je pokles inflace, negativním růst nezaměstnanosti a pokles produkce.

Patří sem ještě teorie racionální ignorace: lidé se rozhodují podle momentální hospodářské situace. Vědí, že jejich hlas mnoho nezmění, proto nejsou motivováni k získávání informací pro správnou politickou volbu.

Teorie byrokracie: velikost rozpočtu je významným prostředkem maximalizace užitečnosti byrokrata, snaha o maximální rozpočet. Řešení: zprivatizování činností

Parciální zájmy: taková opatření, která přináší velký význam pro určitou skupinu lidí. Omezený počet jednotlivců má veliký výnos a náklady se rozptýlí na velký počet lidí, takže se každému z nich náklady zvýší jen nepatrně. Např. dotace, dovozní cla nebo dovozní kvóty. Zájmové skupiny zvyšují prospěch svých členů zákonnými prostředky na úkor daňových poplatníků.

Jsou to nákladová teorie hodnoty a užitečnostní teorie hodnoty.