EMM II výpisky ke ZK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Agregace kriteriálních funkcí = sloučení všech kritérií pomocí vhodného operátoru do jediného kritéria
Převod kriteriálních funkcí na omezující podmínky = převod všech kriteriálních funkcí na omezující podmínky kromě jedné
Cílové programování = vychází z minimalizace odchylek od cílových hodnot jednotlivých kritérií
Parciální optimalizace = nalezení dílčích optimálních řešení
Stanovení ideální a bazální varianty
5) Co je to parciální optimalizace v modelech vícekriteriální optimalizace? Jak se provádí a jakou informaci nám poskytují její výsledky?
Nalezení dílčích optimálních řešení, tj. řešení, která splňují všechny omezující podmínky a optimalizují jedno z kritérií modelu. Mají na nás analytický význam, protože umožňují hodnotit vliv jednotlivých kritérií na výsledek řešení. Optimalizujeme podle jednotlivých kriteriálních funkcí a zapisujeme do kriteriální tabulky. Určí nám intervaly, ve kterých se má pohybovat řešení.
6) Co je to ideální varianta a bazální varianta v modelech vícekriteriální optimalizace?
Ideální varianta = hypotetická nebo reálná varianta, která dosahuje ve všech kritériích současně nejlepší možné hodnoty
Bazální varianta = hypotetická nebo reálná varianta, jejíž ohodnocení je nejhorší podle všech kritérií
Stanoví se tak, že porovnáváme jednotlivé varianty a vybíráme tu nejlepší nebo nejhorší. Nalezení v kriteriální tabulce.
7) Na jakém principu je založena agregace kriteriálních funkcí v modelech vícekriteriální optimalizace? Jaké aspekty musíme ošetřit při konstrukci agregované kriteriální funkce?
Sloučení všech kritérií pomocí vhodného operátoru do jediného kritéria. Aspekty: různé jednotky kriteriálních funkcí (normalizace cenových koeficientů proměnných), váhy kriteriálních funkcí (není nutný normalizovaný vektor vah, násobíme jimi normalizované cenové koeficienty), povaha kriteriální funkce (maximalizační – přičítáme, minimalizační – odčítáme; výsledná funkce je maximalizační)
8) Na jakém principu je založen převod kriteriálních funkcí na omezující podmínky v modelech vícekriteriální optimalizace? Jak se tento převod provádí?
Převod všech kriteriálních funkcí na omezení kromě jedné. Levá strana omezující podmínky je dána předpisem kriteriální funkce. Pravou stranu určíme z intervalu ideální a bazální hodnotou daného kritéria. Když je funkce maximalizační, požadavková omezující podmínka (≥), když je funkce minimalizační, kapacitní omezující podmínka (≤). Kompromisní řešení zjistíme optimalizací podle nepřevedené kriteriální funkce.
9) Na jakém principu je založeno cílové programování v modelech vícekriteriální optimalizace? Jak se konstruují cílové omezující podmínky?
Stanovujeme cíle pro všechny kriteriální funkce z intervalu, který je dán ideální a bazální hodnotou daného kritéria. Minimalizujeme odchylky od zvolených cílů (nedosažení – odchylkové proměnné „n“, překročení – odchylkové proměnné „p“). Konstrukce cílových omezujících podmínek (na levé straně předpis kriteriální funkce a odchylkové proměnné; na pravé straně cíl; podmínka určení – právě rovno). Novým kritériem minimalizace odchylek od cílů (oboustranné z = n + p -> MIN; jednostranné – penalizujeme pouze horší než cílové hodnoty, ale překročení cílů nám nevadí; s váhami – váhy používáme jako cenové koeficienty odchylkových proměnných).