Zápočtový test

Regionální rozvoj se opírá o žádoucí prostorové uspořádání společnosti, avšak kromě územních aspektů zahrnuje další, které mají sociální a kulturní povahu.

Praxí regionálního rozvoje se zabývají územně správní jednotky (a jejich orgány a organizace) a také další orgány a organizace veřejné správy.

Regionální rozvoj je zastřešen regionální politikou a jeho základním nástrojem je regionální plánování

Prosazující se endogenní přístup k regionálnímu rozvoji zdůrazňuje iniciativu a angažovanost „zdola“, „zevnitř“, aby mohly být mobilizovány a využity všechny místní zdroje pro vlastní rozvoj (tedy integrovaně).

Potom se stále důležitějšími stávají regionální rozvojové orgány, jimž jsou svěřovány stěžejní úkoly v regionálním rozvoji. Mají se stát také základními články zprostředkujícími vazby centrum-lokalita, obsahující i případnou vnější podporu, která je potřebná a oprávněná (a je zdokumentovaná v regionálních nabídkových programech).

Regionalistika vystupuje jako zdroj informací, znalostí a systematických postupů v otázkách regionálního rozvoje, aby jím bylo plněno poslání odstraňovat neoprávněné regionální disparity.