Zápočtový test

1. Koncepce územní správy

• Podle Světové organizace pro podporu místního řízení (IULA) existuje sedm principů koncepce územní správy:

  • územní samospráva musí být garantována v ústavě země navazují na ni zákony o územní samosprávě

  • územní správa (jako projev decentralizace moci a odpovědnosti) má právo zabývat se každou záležitostí (kromě těch, které jsou výslovně svěřeny vyšší úrovni řízení)

  • územní správa není pasivním vykonavatelem z centra, ale vyvíjí iniciativu v zájmu komunity a regionální ekonomiky

  • rozhodnutí o reformách územní správy a změnách místních hranic se přijímají demokratickým způsobem

  • územní správa slouží obyvatelstvu (úředníci jsou podřízeni voleným zástupcům)

  • občané sami rozhodují o rozvoji komunit (dle dlouhodobých investičních plánů)

  • alokace finančních zdrojů (resp. jejich dostatek – místní daně, poplatky, povolení, dotace, obecní majetek) musí být úměrná úkolům územní správy

• Evropský správní prostor vyjadřuje úsilí jak institucionálně zajistit, lépe zorganizovat, dostat do co největšího souladu postupy, které se při územní správě a jejích změnách používají. Toto úsilí vychází z koncepce územní správy dle Světové organizace pro podporu místního rozvoje (IULA). Toto úsilí obsahuje tři základní ustanovení:

  • národní správní systémy jsou autonomní a zároveň platí tendence souladnosti (koherence), sbližování (konvergence) a harmonizace národních správních politik a národních správně právních systémů

  • evropský správní prostor je definován jako souhrn principů, pravidel a opatření, které jsou jednotně uplatňovány ve správní činnosti členských států EU a hlavními principy jsou

    • participace,

    • otevřenost,

    • souladnost,

    • odpovědnost a efektivita

  • tzv. normativní evropský správní prostor se opírá o obecné evropské právo (jehož dokumenty jsou acquis communautaire a doporučené standardy) a obsahuje čtyři tzv. hodnotové pilíře – spolehlivost a předvídatelnost, otevřenost a průhlednost, odpovědnost, efektivitu

1. Postavení jednotlivých obcí v ČR

• Všechny obce v České republice (6.249) jsou z hlediska veřejné správy ještě rozděleny do čtyř kategorií

  • Praha

  • Města se zvláštním postavením, tzv. statutární – Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava, Havířov, Most

  • Ostatní města

  • Další obce

Příklad: Organizace veřejné správy v Plzeňském kraji

Kraj

501 obcí celkem

1 statutární město

15 obcí s rozšířenou působností

35 obcí s pověřeným úřadem

Statutární město Plzeň Obce s rozšířenou působností Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov Obce s pověřeným úřadem Bezdružice, Blovice, Bor, Dobřany, Domažlice, Holýšov, Horažďovice, Horšovský Týn, Kašperské Hory, Kdyně, Klatovy, Kralovice, Manětín, Město Touškov, Nepomuk, Nýrsko, Nýřany, Planá, Plánice, Plasy, Plzeň, Poběžovice, Přeštice, Radnice, Rokycany, Spálené Poříčí, Staňkov, Starý Plzenec, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov, Třemošná, Všeruby, Zbiroh