Zápočtový test

1950 – 1980 – růst malých a středních měst, přibrzdění růstu velkoměsta

v ČR nenastala nadměrná urbanizace, spíš zde existovala nedostatečná urbanizace (opak v Dánsku, VB a Nizozemsku)

• Postindustriální urbanizace

  • není možné situovat počátek

  • od 30. let 20. století

    • dekoncentrace obyvatel

    • míšení venkovského a městského obyvatelstva

    • růst malých měst a venkovských měst

    • snižování průmyslu a růst služeb

    • poptávka po bydlení v přírodě

    • vznik vnitřních periferií

    • průmyslové regiony vytvořené urbanizací chudnou

• Bilance srovnání vývoje urbanizace

Parametr první svět druhý svět třetí svět Délka trvání 200 – 250 let 100 – 170 let 50 – 70 let Rychlost, průběh pozvolný tlumený v dimenzi prostorového osídlení, rychlý v dimenzi industrializace velmi rychlý Problematičnost neutrální pravděpodobně méně problematický (X neřízená urbanizace) negativa vysoce převažují nad pozitivy

kapitola: Regionalistika ve vztahu k veřejné správě, regionální politice a regionálnímu rozvoji

1. Regionalistika a veřejná správa

Regionalistika (jako vědní obor) a regionalizace (jako soubor kvalifikovaných činností) má s veřejnou správou společný záměr právě v jejím územním členění.

• organizace veřejné správy v ČR

  • Státní správa

    • přímá

      • hlava státu

      • vláda

      • ministerstva

      • jiné ústřední úřady (podřízené vládě nebo ministerstvu)

      • územní odborové úřady

      • veřejné sbory

    • nepřímá (přenesená)

      • krajské úřady

      • obecní úřady obcí s rozšířenou působností

      • pověřené obecní úřady

      • jiné orgány obcí a krajů

      • subjekty, kterým byl výkon státní správy propůjčen

    • nezávislá

      • státní úřady vykonávající státní správu mimo organizační soustavu řízenou vládou (ČNB)

  • Samospráva

    • územní

    • zájmová

    • profesní

  • Ostatní veřejná správa

    • další subjekty veřejného nebo soukromého práva, stanoví-li to zákon

1. Úkoly územní správy

• Regionalistika má pomáhat plnit úkoly svěřené územní správě, nemůže uplatňovat jen některý z možných aspektů, které studuje – politologický, správní, právní, ekonomický, sociologický, manažerský, atp. Naplňovat jednotlivé úkoly vyžaduje komplexnější přístupy, i když u jednotlivých úkolů více převažuje (vyniká) některý ze jmenovaných přístupů.

• K hlavním úkolům územní správy patří:

  • efektivní a demokratická dekoncentrace státní správy,

  • decentralizace moci, odpovědnosti a prostředků tak, aby byla zajištěna dostatečná majetková základna pro sociální a ekonomickou politiku,

  • vytváření vlastních zdrojů,

  • podnikatelské řízení měst a obcí,

  • integrace obcí na základě ekonomických a dalších zájmů,

  • výukové programy (kvalifikační, rekvalifikační) pro zastupitele a zaměstnance měst a obcí,

  • programy spolupráce územní správy s centrálními státními orgány,

  • zajištění důstojného sociálního postavení zastupitelů a zaměstnanců měst a obcí,

  • informatizace a komputerizace.