Zápočtový test
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
obrovská kulturně sociální a hospodářská proměna společnosti na městskou společnost je podporována, opřena o mechanismy
technického původu – parní stoj, rozvoj dopravy a komunikací, technika a technologie těžby a zpracování surovin
organizačního původu – masová výroba, standardizace a unifikace – normování výrobků a práce, kooperace mezi specializovanými činnostmi, stálá směna, stálá správa, stálá racionalizace
demografického původu – mobilita obyvatel, jejich koncentrace v útvarech stále více umělejších, technicky vytvářených a ovlivněných, tj. ve městech
sociálně kulturního původu – změna funkcí vědění vyvolává potřebu rozvoje institucí a organizací školství a vědy, univerzalizace vzdělání na určitém stupni vede k demokratizaci a vyšší rovnoprávnosti občanů
rozlišujeme dvě vnitřní etapy klasické urbanizace
extenzivní urbanizace, ve které probíhá zcela zřetelný pohyb obyvatelstva směrem do měst (křivka nasycenosti – vrchol nastává, když 80 % obyvatel žije ve městech)
intenzivní urbanizace, ve které již takový pohyb neprobíhá, avšak svazky mezi městským a venkovským prostorem se dále „utužují“ – např. dojížďkou do zaměstnání, za službami, správními akty, produkcí inovací a informací,… - přičemž tyto vazby ovládá město
fáze – postindustriální urbanizace (přelom 19. a 20. století)
uvolňování vazeb mezi urbanizací a industrializací v nejvíce urbanizovaných evropských společnostech už od přelomu 19. a 20. století
důvody uvolňování vazeb
změny v reprodukci obyvatel – snižuje se růst obyvatel
technologické změny – neživá energie nahrazuje lidskou pracovní sílu, elektrický proud umožňuje komunikaci na dálku, automobilismus usnadňuje pohyb v prostoru aj.
ekonomické změny – mění se struktura průmyslu ve smyslu postupného přesunování akcentu z těžkého k lehkému průmyslu, centra měst jsou postupně více obsazována obchody a správními organizacemi
sociokulturní změny – v hodnotových orientacích se více prosazuje způsob bydlení preferující rodinné domy se zahradou, resp. bydlení v relativně přírodním prostoru
socioekonomické změny – všeobecný růst životní úrovně obrací pozornost ke spotřebě služeb – dopravních, spojových, obchodních, výchovných, zdravotních, správních, sociálních, peněžních
v důsledku toho byl zaznamenán vznik procesu dekoncentrace osídlení, suburbanizace s hlavními projevy v:
rozvolňování měst
rychlém růstu předměstí, okrajových, vnějších zón města
vytváření městských aglomerací
vyprazdňování vnitřních částí měst
od 70. let 20. století je pro země vyspělé západní Evropy typický proces desurbanizace, který je provázen dalšími prvky
zastavení populačního růstu a procesu metropolizace
pokles migrace z venkova do měst
nastartováním růstu malých měst a obcí bez statutu města