Zápočtový test
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
překladiště pro třetí svět
většinou přístavní města, která tvoří vstupní brány do „vyspělého světa“
vyšší počet migrantů
př. Marseille, Los Angeles
města důchodců
atraktivní z hlediska rekreačních pobytů a odpočinkových trvalých pobytů seniorů
př. jižní pobřeží Anglie, Španělska, Portugalska
Vývoj struktury města pod vlivem suburbanizace
jádra měst se nachází v úpadku, neboť
opouštějí je obyvatele vyšší a střední vrstvy
zůstávají obyvatelé nižších vrstev, nemajetní
města ve finanční krizi nezajišťují služby pro obyvatelstvo a nemohou se rozvíjet
chátrají budovy
roste kriminalita
v 60. letech 20. století se objevuje myšlenka tzv. recyklace měst, respektive městských jader na „humánní město“
vnější zóny – předměstí a příměstí se stávají významnými lokalitami
rozvíjí se dopravní spojení, technická infrastruktura, případně pracovní příležitosti a občanská vybavenost
vylepšuje se sociální struktura místního obyvatelstva (příchodem mladších, kvalifikovaných, více vzdělaných lidí s vyššími příjmy)
negativní jev – vznikají rozsáhlá suburbia (satelitní městečka)
Suburbia jsou řídce zastavěné rozlehlé plochy původních předměstí. Nejsou ani městem (protože jsou monofunkční, pouze obytné), ani vesnicí (protože nemají společných veřejný prostor), ani volnou krajinou (protože jsou zastavěná). Jedná se o preferované bydlení v relativně přírodním prostředí s volným prostorem a ve vlastním obydlí. Je zpochybněno ve své kvalitě tím, že okolní prostor, tj. venkovní veřejný prostor nefunguje. Městskost je potlačena a není nahrazena venkovskostí.
negativní jevy spojené s růstem suburbia a městského aglomerovaného prostoru
růst městských aglomerací nerespektuje limitní kapacity únosnosti environmentálních prostorů
zvyšuje se zábor půdy
zvyšuje se spotřeba energií, vody
stupeň automobilizace převyšuje absorpční schopnosti prostoru
dochází ke střetu zájmů
lokální specifika, tradice, a potřeby nejsou respektovány v zájmu „vyššího celku“ (nelokálního, často i globálního rozměru)
stávající obce nestačí na řešení potřeb služeb nových obyvatel v dostatečném objemu a kvalitě
oddělují se zóny aktivit (bydlení, obchod, služby, správa, průmysl,…aj)
zvyšují se nároky a náklady na mobilitu osob
Tendence vývoje velikosti měst I. a III. Světa
Tendence prvních 16 měst co do počtu obyvatel
vzestup
největších center
některých předindustiálních center
některých smíšených center
stagnace – některých smíšených center
úpadek – některých center zemědělské oblasti
1830 – 1910 – výrazný růst střediskových měst
1910 – 1930 – růst měst s více než 50 tisíci obyvateli a 100 tisíci obyvateli
Urbanizace za socialismu (1950 – 1989)
soustředění obyvatel do měst v souvislosti s řízenou industrializací, počátkem 90. let se urbanizace zastavila – města ztrácí obyvatelstvo, roste venkovské obyvatelstvo