Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!








Zápočtový test

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (160.29 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • překladiště pro třetí svět

    • většinou přístavní města, která tvoří vstupní brány do „vyspělého světa“

    • vyšší počet migrantů

    • př. Marseille, Los Angeles

  • města důchodců

    • atraktivní z hlediska rekreačních pobytů a odpočinkových trvalých pobytů seniorů

    • př. jižní pobřeží Anglie, Španělska, Portugalska

    1. Vývoj struktury města pod vlivem suburbanizace

    • jádra měst se nachází v úpadku, neboť

      • opouštějí je obyvatele vyšší a střední vrstvy

      • zůstávají obyvatelé nižších vrstev, nemajetní

      • města ve finanční krizi nezajišťují služby pro obyvatelstvo a nemohou se rozvíjet

      • chátrají budovy

      • roste kriminalita

    • v 60. letech 20. století se objevuje myšlenka tzv. recyklace měst, respektive městských jader na „humánní město“

    • vnější zóny – předměstí a příměstí se stávají významnými lokalitami

      • rozvíjí se dopravní spojení, technická infrastruktura, případně pracovní příležitosti a občanská vybavenost

      • vylepšuje se sociální struktura místního obyvatelstva (příchodem mladších, kvalifikovaných, více vzdělaných lidí s vyššími příjmy)

      • negativní jev – vznikají rozsáhlá suburbia (satelitní městečka)

    • Suburbia jsou řídce zastavěné rozlehlé plochy původních předměstí. Nejsou ani městem (protože jsou monofunkční, pouze obytné), ani vesnicí (protože nemají společných veřejný prostor), ani volnou krajinou (protože jsou zastavěná). Jedná se o preferované bydlení v relativně přírodním prostředí s volným prostorem a ve vlastním obydlí. Je zpochybněno ve své kvalitě tím, že okolní prostor, tj. venkovní veřejný prostor nefunguje. Městskost je potlačena a není nahrazena venkovskostí.

      • negativní jevy spojené s růstem suburbia a městského aglomerovaného prostoru

        • růst městských aglomerací nerespektuje limitní kapacity únosnosti environmentálních prostorů

          • zvyšuje se zábor půdy

          • zvyšuje se spotřeba energií, vody

          • stupeň automobilizace převyšuje absorpční schopnosti prostoru

        • dochází ke střetu zájmů

          • lokální specifika, tradice, a potřeby nejsou respektovány v zájmu „vyššího celku“ (nelokálního, často i globálního rozměru)

          • stávající obce nestačí na řešení potřeb služeb nových obyvatel v dostatečném objemu a kvalitě

        • oddělují se zóny aktivit (bydlení, obchod, služby, správa, průmysl,…aj)

          • zvyšují se nároky a náklady na mobilitu osob

    1. Tendence vývoje velikosti měst I. a III. Světa

    • Tendence prvních 16 měst co do počtu obyvatel

      • vzestup

        • největších center

        • některých předindustiálních center

        • některých smíšených center

      • stagnace – některých smíšených center

      • úpadek – některých center zemědělské oblasti

    • 1830 – 1910 – výrazný růst střediskových měst

    • 1910 – 1930 – růst měst s více než 50 tisíci obyvateli a 100 tisíci obyvateli

    • Urbanizace za socialismu (1950 – 1989)

      • soustředění obyvatel do měst v souvislosti s řízenou industrializací, počátkem 90. let se urbanizace zastavila – města ztrácí obyvatelstvo, roste venkovské obyvatelstvo

    Témata, do kterých materiál patří