Zápočtový test

Urbanizace českých zemí za socialismu (1950 – 1989)

• v 50. letech 20. století došlo v ČSSR k velkému soustředění obyvatel do měst v souvislosti s řízenou industrializací (zejména Ostravsko)

• to má za následek pokles populace v 70. letech 20. století

• na počátku 90. let došlo k obratu, který v zemích západní Evropy proběhl zhruba o deset let dříve – urbanizace se zastavila v tom smyslu, že většina měst začala ztrácet obyvatelstvo a po dlouhé době začalo růst venkovské obyvatelstvo

• období mezi lety 1950 – 1980 lze charakterizovat nejvýraznějším růstem kategorie malých a středních měst a přibrzděním růstu velkoměst

Postindustriální urbanizace v českých zemích

• není zde možné situovat počátek postindustriální urbanizace v českých zemích právě do roku, kdy došlo v dnešní ČR k velké společenské změně – obratu k tržní ekonomice

• protože se ale změny v osídlení odehrávají mnohem pomaleji než změny v ekonomické a politické oblasti života společnosti, můžeme obě období propojit

  • proces desurbanizace po předcházející suburbanizace

  • rostou malá města a velké venkovské obce

  • vznikají vnitřní periferie

  • průmyslové regiony vytvořené klasickou urbanizací chudnou

  • opětovně se zvyšuje rovnoměrnost migračních pohybů mezi regiony,…

• většina těchto tendencí je v ČR také zaznamenávána, můžeme říci, že ČR je zasažena procesem postindustriální urbanizace (k dílčím důkazům dochází od 80. let 20. století)

  • populační růst se zastavil a došlo k poklesu obyvatelstva ČR

  • pokles obyvatel ve všech městech největší velikosti (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc)

  • zatímco vnitřní části velkoměst obyvatelstvo ztrácejí, velkoměstské regiony jako celek obyvatelstvo získávají – v důsledku výstavby příměstských obytných a průmyslových zón (Praha, Brno, Plzeň)

  • pokles obyvatel menších měst od 50.000 – 99.000 obyvatel (s výjimkou ČB)

  • růst určitých venkovských obcí a malých měst

  • menší obce stále stagnují

  • více zaměstnaných v zemědělství než v průmyslu

ČR se nachází v intenzivní části postindustrializace se znaky suburbanizace

globální města

• jsou centry světového hospodářského a politického dění

• zároveň v nich můžeme pozorovat střet největšího bohatství a největší chudoby

• př. New York, Tokio, Londýn

řídící centra

• centra aktivit nadnárodních společností (TNC – transnational corporation – např. Adidas Ltd., Allianz, General Motors, Coca-cola company)

• orientace na globální zájmy

• př. Londýn

inovační centra

• soustřeďují se v nich aktivity vědy, výzkumu, vývoje progresivní techniky a technologií – spojeno hlavně s univerzitami

• př. Cambridge, Silicon Valley (místo se sídlem největších firem se zaměřením IT)

modulová výrobní místa

• reprezentují města, kam TNC soustřeďují části výroby, přičemž kompletace konečných výrobků probíhá jinde

• př. Belfast (hl. město severního Irska)