Moje_matro_PSYCHO_1

Vnitřní výbava – zrání

• během vývoje se uplatňují dvě tendence:

  • evoluční = rozvojová – růst a zdokonalování životních struktur a funkcí

  • involuční = zániková – projevuje se úbytkem a rozpadem, převládá ke konci života

• vnitřní výbava jedince postupně zahrnuje:

  • dědičná výbava – genová výbava od rodičů

  • genetické funkce – pozměněná genová výbava (např. při ozáření, svalová onemocnění)

  • vrozená výbava – jedinec si jí přináší na svět – závislá na genové výbavě i na vývoji plodu

  • konstituční výbava – zahrnuje vrozené výbavy i účinky prostředí na zrání (sport, onemocnění…)

• zrání postupuje v určitých kritických obdobích, vývoj nelze urychlit je možné podporovat rozvoj některých oblastí mozkové kůry (zrakové, sluchové)

Vnější prostředí

• zahrnuje působení fyzikálních vlivů na vývoj jedince, nadbytky a nedostatky vyvedou jedince z rovnováhy

• Učení – má největší význam z vnějších vlivů na utváření osobnosti jedince

  • urychluje proces zrání, může působit až na určité úrovni zralosti nervové soustavy

  • formy učení: nahodilé (např. individuální zkušenost s ohněm); soustavné (výchova)

  • dle získaných schopností dělíme učení na:

    1. Senzomotorické - učení se činnostem, dovednostem motorickém

    2. učení se poznatkům – osvojování znalostí, vědomostní učení, klasické školní vzdělání

    3. učení se metodám řešení problémů – rozvíjí myšlenkové postupy, intelektové dovednosti (matematické vzorečky, pravidla pravopisu)

    4. učení se umění žít s lidmi – sociální učení – soc. percepce, komunikace, charakter

       • napodobování, zpevňování správného chování, učení se indentifikaci, zástupné učení (neopakovat chybu druhého), anticipační učení (učit se, co je očekáváno)

Diferenciační pojetí vývoje osobnosti

• dva základní přístupy na celkový vývoj osobnosti

  • diferenciační – osobnost se postupně mění z jednoduché soustavy ve složitou

  • stadiální – diskontinuitní pojetí

Stadiální pojetí vývoje osobnosti

• pojímá vývoj osobnosti jako řadu po sobě následujících vývojových etap s určitými úkoly v každé z nich vyřešení nebo nezvládnutí úkolu na úrovni každé etapy rozhoduje o dalším směru vývoje osobnosti

• Freudovo pojetí psychosexuálního vývoje

  • pro každé stádium vývoje je typické zaměření veškerého zájmu jedince na určitou erotogenní zónu vlastního těla (uspokojení vývoj; neuspokojení frustrace)

  • pohlavní pud - základním činitelem, který se projevuje jako zvláštní energie – libido

1. orální stadium (první rok života) orální závislost - sání z prsu; orální agrese – růst zubů

2. anální stadium (2. až 3. rok) – hlavní erotogenní zóna = konečník (spojeno s vyměšováním)

3. falické stadium (okolo 4. roku) – hlavní zdroj uspokojování v oblasti genitálií

4. období latence (5. až 6. rok do počátku dospívání) – období relativního klidu

5. genitální stadium (od počátku puberty asi do 12. roku) – reaktivace sexuálních pudů