STAT 1 _teorie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
57) Náhodný jev
- jev, který může nastat nebo nenastane v závislosti na náhodě a je výsledkem náhodného
pokusu (charakterizuje výsledek náhodného pokusu kvalitativně)
58) Náhodný pokus
- realizace podmínek a vlivů, z nichž některé jsou známé a jiné náhodné
59) Jev jistý, náhodný, nemožný
- jev jistý - takový, který vždy nastane při každém provedení náhodného pokusu
- jev náhodný - jevy, které v závislosti na náhodě mohou, ale nemusí při uskutečňování
daného komplexu podmínek nastat
- jev nemožný - náhodný jev, který nenastane při žádném provedení náhodného pokusu
60) Klasické a statistické definice pravděpodobnosti
- klasická - může li určitý pokus vykázat konečný počet n různých výsledků, které jsou stejně
možné a jestliže m těchto výsledků má za následek nastoupení jevu A, kdežto zbylých n-m
vylučuje: potom P(A)=m/n
- statistická - spojena s pojmem relativní četnosti; s rostoucím počtem pokusů se relativní
četnost stabilizuje a přibližuje se k určitému konstrukčnímu číslu. P(A)= lim při n ku
nekonečnu * M/N
61) Matematická charakteristika pravděpodobnosti
> - Podle geometrické definice je pravděpodobnost jevu A určena jako , kde S je
> obsah plochy představující všechny možné výsledky náhodného pokusu a ω je obsah
> plochy, která představuje výsledky, při nichž dojde k výskytu jevu A. Také
> geometrická definice vychází z předpokladu, že všechny výsledky náhodného pokusu
> jsou stejně pravděpodobné.
62) Rozdíl mezi náhodnou veličinou a náhodným jevem (2)
- náhodný jev – takový jev, který v závislosti na náhodě může, ale nemusí při uskutečňování
daného komplexu podmínek nastat; charakterizuje výsledek náhodného pokusu kvalitativně
(slovně)
- náhodná veličina – libovolná kvantitativní charakteristika náhodného pokusu; proměnná,
která nabývá konkrétních hodnot, či hodnot z různých intervalů v závislosti na náhodě