vypracovane-otazky-na-zkousku-z-chemie-u-honiga

Nuklidy:

- soubory totožných atomů mající shodné trojice čísel Z, A a N, např. soubor atomů 3216S

Izotopické nuklidy:

- nuklidy příslušející témuž prvku, tedy se shodným počtem protonů (Z) 8438Sr, 8638Sr, 8738Sr

Izobarické nuklidy (izobary)

- nuklidy mající stejné nukleonové číslo 4019K, 4020Ca

Vazebná energie jádra

- jádro = protony + neutrony, hmotnost jádra není přesný součet hmotností

- při vzniku jádra z volných nukleonů se uvolňuje energie, která se vyzáří (v opačném případě nutno dodat)

- uvolněná energie je získána na úkor hmotnosti vzniklého jádra

Stabilita atomových jader

- kritérium stability jádra vztažená na jeden nukleon

- čím větší je úbytek hmotnosti nukleonů při tvorbě jádra, tím pevněji jsou částice v jádře vázány - nejpevnější vazebné síly v jádrech kolem nukleonového čísla A = 60

- stabilita souvisí s poměrem protonů a neutronů v jádře

- na nukleony působí principiálně dva druhy interakcí: 1. přitažlivé jaderné síly mezi nukleony

2. elektrostatické (Coulombovské) odpudivé síly mezi shodnými náboji protonů

- stabilní nuklidy mají vyvážený a velmi málo proměnný počet neutronů a protonů

- prvky s atomovým číslem > 83 radioaktivní

- prvky s atomovým číslem > 92 (uran) se v přírodě nevyskytují, připraveny uměle

2 PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ

Periodický zákon – fyzikální a technické vlastnosti prvků jsou funkcí jejich atomových vah (hmotností).

Dnešní periodický zákon – atomové (protonové) číslo, uvádějící počet kladných nábojů v jádře, určuje postavení v periodické soustavě. Periodická soustava je založena na skutečnosti, že chemické a většina fyzikálních vlastností prvků jsou periodickou funkcí počtu kladných nábojů v jádře atomů.

Vznik tabulky – Periodickou tabulku vytvořil D. I. Mendělejev, zařadil tehdy 63 známých prvků do přirozené řady stoupajících atomových hmotností.

Princip – tabulka je upravena tak, že ve vodorovných řadách stoupala atomová hmotnost zleva doprava, přičemž prvky podobných vlastností stály nad sebou. Později však ve čtyřech případech muselo dojít k přehození prvků.

- atomové (protonové) číslo, uvádějící počet kladných nábojů v jádře, určuje postavení prvku v periodické soustavě

Rozdělení prvků na kovy, nekovy a prvky – (amfoterita- schopnost látky chovat se jako kyselina nebo zásada např: hydroxid zinečnatý)

KOVY : - všechny prvky, které jsou nad úhlopříčkou vlevo dole, dávají hydroxidy od nejnižších kysličníků

- charakterizovány jako elektropozitivní; snaha předávat valenční elektrony a tvořit jednoatomové kationty

NEKOVY – s vodou dávají kyseliny, charakterizovány jako elektronegativní, prvky nad úhlopříčkou vpravo nahoře, kyselina solná, kyselina fluorovodíková

Amfotery - prvky obojaté, prvek je kovový, když dává hydroxid, Mangan se projevuje jako kov, ale ve vyšším čísle se projevuje jako nekov (ve vyšším mocenství), jsou to prvky na úhlopříčce Mr,Cr,V