vypracovane-otazky-na-zkousku-z-chemie-u-honiga

Samovolný rozpad (přeměna) jader

- radioaktivní rozpad = samovolná přeměna atomových jader na jádra stálejší

- vlastnost jader bez vlivu vnějšího prostředí (tlak, teplota, forma vázání ve sloučenině)

1. Přeměny β

1. β-- vyzáření rychlého elektronu

- u nuklidů s přebytkem neutronů dojde v jádře k rozpadu na proton a elektron

- elektron se vyzáří jako tzv. β- částice, proton zůstane v jádře

- protonové číslo se zvýší o jednotku

1. β+ - vyzáření rychlého pozitronu

- u uměle připravených nuklidů s nadbytkem protonů dojde k přeměně protonu na neutron - vzniklý pozitron se vyzáří jako β+ částice

- protonové číslo poklesne o jednotku

2. Přeměna α - vyzáření rychlého jádra helia 4He2+

- u nejtěžších nuklidů (relativní přebytek protonů v jádře) dochází především k samovolnému vyzařování velice stabilních α – částic, tvořených 2 protony a 2 neutrony, tedy jader helia 42He2+ - rozpadem vzniká nuklid s nukleonovým číslem A o 4 jednotky nižším a protonovým číslem Z o 2 jednotky nižší než rozpadající se nuklid 23892U 23490Th + 42He

3. Záchyt elektronu do jádra - relativní nadbytek protonů v jádře může být upraven tak, že proton pohltí elektron z jiné hladiny elektronového obalu jádra. Místo po zachyceném elektronu se rychle doplní elektronem z vyššího elektronového orbitalu, přičemž dojde k vyzáření elektromagnetického záření. Záchyt elektronu je svým účinkem srovnatelný s emisí pozitronu, jelikož oba vedou ke stejné jaderné přeměně.

4. Záření γ (gama) - jádra, která se tvoří některým ze čtyř uvedených radioaktivních rozpadů, nemusí vznikat v základním, energeticky nejvýhodnějším stavu. Tohoto stavu mohou dosáhnout po vyzáření přebytečné energie ve formě fotonů velice energetického záření - nemění složení jádra a nezpůsobí tedy jeho přeměnu v jádro kvalitativně jiné

Rozpadová konstanta: - pravděpodobnost rozpadu daného jádra za jednotku času

- charakterizuje předpokládanou rychlost rozpadu částic

Poločas rozpadu T1/2:

-veličina popisující rychlost rozpadu radioaktivních jader

-čas potřebný k poklesu počtu radioaktivních jader na polovinu

-spolu s rozpadovou konstantou to jsou veličiny charakteristické pro každou radioaktivní látku

Jednotka radioaktivity: 1 Curie (1Ci), definovaný jako 1 g čistého radia – vzorek o aktivitě 1 Curie představuje 3,7.1010 rozpadů za sekundu

- novější jednotka: 1 Becquerel, rovna jednomu rozpadu za sekundu 1 Ci=3,7.1010 Becquerel

Vliv na živé organismy

- při zásahu makromolekuly může ionizace způsobit poškození či destrukci buňky

- tři kategorie dle účinku alfa (potrava), beta (kůže, oči), gama (potřeba olověné desky)

Jaderné reakce

• přeměna atomového jádra vyvolaná zasažením jádra částicí buď z přirozeného zdroje (radioaktivního zářiče) nebo zdroje umělého (urychlovače částic)