vypracovane-otazky-na-zkousku-z-chemie-u-honiga

ANODA – elektroda, kde probíhá redukce

- děj na anodový nastává tehdy, jestliže se současně na anodě předává ekvivalentní množství elektronů částicemi roztoku, aniony. Na anodě probíhá děj oxidační.

Elektrolyt – látka, která se v roztoku rozkládá a disociuje se na ionty, obsahuje kationty kovu

Galvanické články – soustava 2 elektrod, které přeměňují chemickou energii v energii elektrickou

Suchý článek – primární, použit např. v baterkách

- zinkový obal tvořící anodu, ve kterém je uhlíková tyčinka obklopená vlhkou chemickou pastou MnO2, NH4Cl

Akumulátory- SEKUNDÁRNÍ, lze nabít opětovně, odlišují se od primárních tím, že se reakční produkty po vybití čl. mohou elektrolyticky regenerovat (el. se nabije). V akumulátorech se nejprve shromažďuje (akumuluje) el. náboj přívodem elektrického proudu (nabíjení). Dodaná energie se, až na nutné ztráty, získává zpět při vybíjení akumulátoru.

2 hlavní typy elektrod:

1) Kapsové – aktivní hmota je uložena v kapse ze 2 ocelových jemně perforovaných vzájemně pojených pásků (nejrozšířenější provedení)

2) Spékané (sintrované) – aktivní hmota vpravena do pórů porézního skeletu vytvořeného spékáním vysoce čistého Ni na povrchu jemně perforovaného kolektoru (vysoká cena) – elektrolyt připravujeme rozpuštěním KOH v destilované H2O, optimální hustota = 1,20 – 1,40 g/ml, charakteristické napětí Ni-Cd akumulátoru je 1,2-0,85 V/článek

Alkalické články - společným znakem je druh použitého elektrolytu - základní složkou je KOH

- alkalické akumulátory dělíme dle základních materiálů elektrod na: Ni-Cd, Ni-Fe, Ag-Zn, Ag-Cd,Ni-Zn

Elektrolyzér- elektrický článek - zařízení, ve kterém lze provézt uvedenou reakci v opačném směru, tedy ve směru nespontánního průběhu. Základní podmínkou je dodání el. energie z vnějšího zdroje (stejnosměrný proud)

OLOVĚNÝ AKUMULÁTOR -

vybíjení

Pb + PbSO2 + 4H+ + 2SO42- → PbSO4 + 2H2O

nabíjení

Samovybíjení

- nepříjemný jev nezávislý na konstrukci akumulátoru

- způsobeno kontinuální pozvolnou přeměnou činné hmoty v PbSO4

- akumulátor ponechaný v klidu ztrácí 0,5 % své kapacity za 48hod.

- nutnost občasného dobíjení

- nečinnost vadí více než normální provoz, tj. střídavé nabíjení a vybíjení

Hluboké vybíjení

- zejména při startování motoru

- může vést k nezvratné chem. změně spojené s borcením a kroucením desek a jejich zkratováním proto v zimním období necháme mezi jednotlivým startováním alespoň 3min a vlastní startování neprodlužujeme více než 6s

Nemoci Pb akumulátoru

1) Vnější zkratový proud (většinou zaviněný nedbalou údržbou zkratem v elektrosíti vozidla za následek velmi rychlé vybití akumulátoru, je-li zkrat v síti požár)

2) Vnitřní zkratový proud – několik příčin např. proražení mezistěny v akumulátoru, styk zborcených a pokroucených desek, proražení separátoru, hlavní příčinou zůstává olověný kal v akumulátoru, který se stále hromadí, až dosáhne spodní úrovně desek a způsobí zkrat (kde dochází otřesem k drobení aktivních desek - výplach dest.vodou)