Portfolio
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Strýček Pepin se stal pro Bohumila jeho největší múzou v životě. Působil na něj hlavně svým mluveným projevem, který byl založen na chaotickém, hlasitém a živém vyprávění založeném na asociacích.3 Pepin se jako literární postava vyskytuje, mimo jiné i v Perličce na dně v povídce Smrt pana Baltisberga.
2. Perlička na dně
Jako samostatná kniha vyšla v roce 1963 a obsahuje 12 povídek. Obsahem příběhů jsou zkušenosti a životní situace, které Hrabal odposlouchal od svých přátel či lidí z okolí. Kniha narušovala představy o literatuře hned z několika hledisek. Jedním z nich byl jazyk, kterým byla kniha napsána a netradiční způsob vyprávění – nešlo o souvislý děj, ale o proud představ, jak je tvořen v řeči.4 Sám Hrabal říká, že nikdy nenapsal ani řádku o něčem, co by přesně věděl. Vždycky psal pod dojmem pravdivosti, své touhy a svého pábení, které ho donutilo, aby psal o tom, co bylo odkazem té velké fantazie, které se říká realita.5
Jakub Boehme označil název knihy jako propast v životě člověka, v níž se objevuje perlička na dně, což znamená naději. 6
3. Pábení, Pábitel
Bohumil Hrabal tohle slovo poprvé slyšel z úst básníka Jiřího Koláře, který na otázku: „Tak co děláš?“, odpověděl: „Pábím.“7 Od tohoto okamžiku jej začal používat v pojmenování osoby jako pábitel a jeho činnosti pábení. Pábitelé jsou lidé, které můžeme nazvat blázny, ale ten, kdo je zná velmi dobře, by o nich tohle tvrzení neřekl.
Charakteristikou Hrabalových pábitelů je ozvláštňování skutečnosti, jsou to lidé schopni nadsázky a vše co dělají, dělají příliš zamilovaně8 – nevědí, co dělají, okolí jsou pro smích.
Pábitelé se vyskytují dodnes na kterémkoli místě, ať za účelem zábavy nebo práce. Je to člověk, o jehož potřebnosti se dovídáme tehdy, až takový pábitel nedorazí, bude nám totiž chybět. 9Všichni pábitelé mluví hovorovým jazykem, hýří anekdotami, vtipy a slangovými výrazy. Vedou naprosto obyčejné rozhovory, které nijak nevrcholí, není v nich žádné napětí a mají „chudý“ obsah.
Jedním z pabitelů je Hanťa z povídky Baron Prášil. Je postavou na okraji společnosti a působí jako chytrolín, který je vždycky všude a všechno ví. Na vše má odpověď a snaží se pomáhat, ale neuvědomuje si, že tím spíše přidělává starosti než by pomohl.
Pokladník zase kýchl, až si nafrkal do dlaní.
>>Vy nemáte kapesník? <<
>>Ne, já jsem zapomněl…<<
>> Tak že jste to neřekl hned? Já vám jich zejtra, jako maličkou pozornost, přinesu celej tucet.<< 10
V této ukázce Hanťa nabízí svou pomoc a chce se zavděčit pokladníkovi, i když jde o obyčejnou věc jako kapesník.
>> Jsem nachlazen…<<řekl.
>>Tak, že jste to neřekl hned? Dávejte dobrý pozor! Až přijdete z kanceláře domů, tak dáte do hrnku maličko vody a dolejete to hodně rumem. Pak to nakrásně stvoříte, dáte do toho napřed samozřejmě hřebíček a pepř. A pak to s chutí vypijete, čtvrt hodinky počkáte, až ten nápoj dostane akceleraci, a pak ještě vypijete dvě deci žitný kořalky, protože žitná kořalka je na prsa<<.11