Paní_z_moře_-_INSCENACNI-VERZE-26.1.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
ELIDA Ano, to jsem byla. Já vím, je to ode mne hloupé. (Neklidně) Jen kdyby
už přišel Erik. Slíbil, že určitě přijde. Pane Arnholme, nebyl byste tak hodný a
nenašel byste mi ho? Já už ho totiž nevidím.
ARNHOLM Ale jistě, velice rád.
( Arnholm odchází )
BOLETA (Arnholmovi) Půjdu s vámi. Vždyť vy to tu neznáte...
ARNHOLM Ale co. Však já už to tady tak nějak poznám…
35
BOLETA (polohlasem) Ne ne, mně to nedá. Víte, on je možná na lodi.
ARNHOLM Na lodi?
BOLETA Ano, on totiž má ve zvyku zajít se podívat na loď, jestli tam není
někdo známý. No, a na palubě je bar...
ARNHOLM Aha! Tak pojďte.
E L I DA Na velké, otevřené moře. Přes celé moře. To kdybych tak mohla! Já si
myslím, že kdyby si lidi bývali od samého počátku zvykli žít na moři – možná
dokonce v moři – byli bychom teď mnohem a mnohem dokonalejší. Lepší a
šťastnější… A já si myslím, že my něco takového tušíme. Že to s sebou neseme
životem jako nějakou tajenou lítost a žal. Právě v tom jsou ty nejhlubší kořeny
lidského smutku.
ARNHOLM Pro většinu je život takový prosvětlený a lehký – a že z něho
pociťují velkou, tichou a podvědomou radost.
ELIDA Eriku! Eriku!
ARNHOLM Ta radost – jako když se radujeme z dlouhého a slunečného
letního dne.
BOLETA Ta radost!
ARNHOLM Ta radost! (odcházejí)
ELIDA Připomíná nám, že přijde opět doba temnot. A právě tohle vědomí vrhá
na lidskou radost těžký stín – jako mrak vrhá temný stín na f jord. Ještě před
chviličkou celý modře zářil. A pak najednou…Eriku! (pod stůl)