Paní_z_moře_-_INSCENACNI-VERZE-26.1.

mě! Nepřibližujte se ke mně! Ani o krok! Nesahejte na mě, vám říkám!

C I Z I N EC Přece se mě nebudeš takhle bát, Elido. (hodí si ji přes rameno)

E L I DA Nedívejte se na mě tak!

37 

C I Z I N EC Neboj se mě. Neboj se. 

(Přichází doktor Wangel.) 

E L I DA Eriku – zachraň mě! Zachraň mě – jestli můžeš!

WA N G E L Můžu se zeptat – kdo vůbec jste? A co děláte tady u nás na 

zahradě?

C I Z I N EC Chci s ní mluvit.

WA N G E L A co tedy chcete mé ženě? Znáš ho, Elido?

E L I DA Ale to je přece on, Eriku! On sám! No on, víš přece...! 

WA N G E L Cože?! Co to povídáš?! To vy jste ten Johanson, co tenkrát...?

C I Z I N EC No – klidně mi říkejte třeba Johanson. Pro mě za mě. Až na to, že 

se tak nejmenuju.

WA N G E L Ne?

C I Z I N EC Ne, už ne. 

WA N G E L A co vy byste vůbec mohl chtít mé ženě? Víte přece, že se dcera 

správce majáku dávno vdala. A koho si vzala, to musíte přece taky vědět.

C I Z I N EC Vím to už přes tři roky.Byl jsem na cestě domů, k tobě. A dostaly 

se mi do rukou staré noviny. Tady odtud, takový místní plátek. A tam jsem se 

dočetl o svatebním obřadu.Přišlo mi to dost divné. Protože s těmi prsteny – to 

byl přece taky svatební obřad, Elido. - Ty jsi na to zapomněla?

E L I DA Nedívejte se na mě tak!

WA N G E L Budete se obracet na mě, a ne na ni. Takže, zkrátka a dobře – 

když teď už víte, jak se věci mají – co tady ještě máte co pohledávat?!